Střízlivě, prosím

 Dostat před dvaceti lety na jednu novinovou stránku poblíž sebe dvě zprávy, z nichž jedna by měla titulek (např.) PŘEDSEDA VLÁDY MEZI PRACUJÍCÍMI a ta druhá, dejme tomu, POSLEDNÍ LEČ, by znamenalo pořádný malér. Šéfredaktor by se pěkně zapotil při vysvětlování tiskovému dohledu (cenzura)a stranickým orgánům, že nešlo o poťouchlost, naznačení, že by soudruh premiér měl být odstřelen, tedy ve funkci skončit. Tím hůř, kdyby kandidátem na „uvolnění z funkce“ skutečně byl.   

Takové kryptologické nahlížení na média je už bohudík dávno za námi. Pryč jsou i časy, kdy si někteří čtenáři-šťouralové podobně inspirativní části stránek pro pobavení přátel vystřihovali.Mnozí šli dál a vytvářeli osobité koláže tak, že k oficiálním fotografiím z novin nalepovali titulky ze zcela jiného „soudku“. Tady se fantazii meze nekladly. Ale i tahle lidová tvořivost hodně ztratila na přitažlivosti v době, kdy téměř nic už není tabu a kdy politici jsou pro srandu glosátorům,karikaturistům i králíkům.

Ale přesto jsem trochu zbystřil, když jsem na serveru tn.cz viděl v těsné blízkosti nadpisy dvou zpráv.

          ČUNEK ODEŠEL Z JEDNÁNÍ POSLANCŮ, PROTOŽE BYL KALOUSEK SPROSTÝ. 

                   OPILEC SE POTÁCEL PO NÁDRAŽÍ, V KRVI MĚL ČTYŘI PROMILE. 

Proč ovšem hledat souvislosti tam, kde očividně nejsou? 

Ostatně ministr Kalousek prý pouze vyzval jednoho z hostů jednání, aby,lidovecky řečeno, vypadnul. Že by snad přitom upadnul sám vyzyvatel a měl v sobě čtyři promile, by musela být představa jen zlovolně ujetého mozku. 

Takže příště to chce na titulky střízlivější pohled.   

 Jan Dvořák