Stokorunoví kapři a mnohamiliónoví kapříci

Je to už pár let, co noviny přinesly fotografie italského šviháka s bradkou a s tmavými brýlemi – muže v nejlepších letech, z něhož se nakonec vyklubal pražský primátor Bém.

Stejně jako Václav IV. inkognito kontroloval pekaře, zda nešidí na ceně i na kvalitě chleba, tak vládce Prahy si takhle posvítil na pověstné drožkaře. Posvítil a..a tím to zhaslo. Okrádalo a kradlo se vesele dál, nejenom v taxislužbě.

Ve šlépějích kontrol na vlastní oči pokračoval například ve středu jiný politik s bradkou. Nebyla falešná. Ministr zemědělství I. Fuchsa své počínání předem avizoval médiím a ani se nesnažil být neviditelný a splynout s davem, tedy s lidmi, kteří si přišli ke kádím na ulici vybrat tradičního kapra.

Pan ministr se přišel podívat, jak prodej probíhá, zda je všechno v pořádku atd. Takovou starost si spotřebitel bez ironie zaslouží. A také je třeba ocenit, že politik o sobě dává na veřejnosti vůbec vědět. Někteří jakoby totiž ani nebyli.

Přesto je evidentní, že větší pozornost než kapr vánoční by si zasloužili „kapříci“ z Lesů ČR. Jsou tuční, zapáchají a navzdory lamentacím, že takhle to už s nimi dál jít nemůže, plave se jim v miliónových vodách náramně dobře.  Nemluví o tom jen šťouralové, o krádežích za bílého dne se zmiňoval v „nahrávce roku“ i bývalý poradce jiného ministra, rovněž už aktuálně bývalého.

Pravdou je, že poté prohlásil, že si všechno jenom vymyslel. Z logiky tohoto vyjádření by pak „audit“ kádí s třeboňskými kapříky nikdo zlehčovat nemohl, protože jinde je všechno v ažuru a co tedy v resortu kontrolovat.

Jako zastírací manévr pro následný úder na kapry od lesa by to však byl tah geniální.

Jan Dvořák