Co si má počít hladový a zejména žíznící občan, pokud se v pozdně odpoledních hodinách nachází na ulici, kam se přišel provětrat, a chce uspokojit své přirozené potřeby?
A to na aspoň trochu slušné úrovni, ne kelímkem salátu koupeném v marketu a desítkou tajně usrkávanou z lahve ukryté v sáčku (pytlíku), aby neporušil venkovní prohibici?
Pokud bude jen planě zoufat, nepomůže si.
Cestičky, jak obejít drastická nehumánní nařízení však existují, aniž by se občan vystavil nebezpečí represe, neboť platí výjimky, které stravování (a napájení) v restauracích povolují. Týkají se ubytovaných hostů, kteří v nich nepobývají za rekreačním účelem. Pro ně jsou hotelové restaurace uvnitř otevřeny do přijatelných 20:59, dále pak mohou využít na pokoji donášku jídla a nápojů od hotelové služby.
A je snad nepřekonatelný problém takové privilegium si na večer opatřit a užívat si? Není. Tím spíš, že hoteliéři jsou vstřícní a hotelové tarify jsou víc než lidové.
-Pane kolego, tam naproti se můžeme výborně najíst a napít. Chce to pouze prohlásit, že jste na krátkodobé služební cestě , třeba do jiné městské části než kde pracujete, a pak si vybrat ubytovací tarif. Buď na hodinu, na dvě, nebo na tři. Hodina je za 15 korun, ale tři hodiny už jsou se slevou, pouze za pětatřicet. Přičemž jiné kontaktní služby čerpat nemusíme.
