Šťastnou cestu, pane premiére!

Zatímco prezident Zeman v těchto týdnech cestuje s železnou pravidelností z Hradu do Lán, a obráceně z Lán na Hrad -  s jednou výjimkou návštěvy břevnovské školy -, premiér intenzivně šťráduje po schengenském prostoru.

Není narcis, aby  se vyžíval v tom, že si  potyká  se svými evropskými protějšky v jejich mateřštině,  s některými dokonce už opakovaně - činí tak proto, aby  prezentoval naši neústupnost  v imigrantské otázce a  národní strategii, že Čechy patří starousedlíkům.

Ve středu Babiš dorazil do Berlína za Angelou Merkelovou. Ne že by se nikdy předtím nepotkali a neztratili spolu pár slov – v Bruselu se vídávají až do ranního kuropění často. Mají i společné kulturní zájmy: Wagnerovy opery, jak se ukázalo nedávno na slavnostech v Bayreuthu,  ale teď to pro Andreje Babiše  byla první oficiální návštěva  Německa  ve funkci (staro)nového předsedy vlády s důvěrou. Dostalo se mu proto na kancléřství všech patřičných poct včetně hymny Wo ist mein Heim, mein Vaterland i nastoupených vojáků.

Jak na toto setkání rovného s rovnou nahlíží opozice – samozřejmě, že ta demokratická?