Spěchej pomaleji, Nečasi – míní Klaus

  Václav Klaus se překvapivě obul do chystané důchodové reformy. Učinil tak s obezřetností jemu – v některých případech – vlastní.

Vadí mu, tak asi jako většině obyvatel uspěchanost rozhodnutí bez širší diskuse nejenom s nimi, ale i s opozicí.

Doslova píše, že: „jsou téměř všichni (překvapivě včetně naší odborné veřejnosti) zaskočeni rychlostí vyhlášení reformních záměrů a stejně tak detaily navrhovaného systému, které byly zformulovány, aniž by proběhla – na jakémkoli relevantním fóru, tedy i v médiích – seriózní debata o základních myšlenkových východiscích této reformy.“

Zdá se, že políček uštědřil také NERVu, jestliže nad jeho doporučením – tedy nad detaily onoho systému, jak se zmiňuje, kroutí (skutečná?) odborná veřejnost hlavou.

Aby kritiku ještě přitvrdil, vytkl vládě i to, že neříká na rovinu, že v budoucnu bude důchod „od státu“ jen jakýmsi životním minimem.  Dodal však trochu optimismu, když  připomněl vládě i to, že technologický pokrok za třicet, čtyřicet let může životní úroveň posunout výš obecně  a tím i penze mohou být vyšší než uvažuje dnes.

Na co však prezident zapomněl - nebo snad odbyl jen jednou větou ve smyslu, že současných důchodců se reforma týkat nebude, avšak její dopady ponesou - bylo dát najevo osobní postoj k uplatnění sjednocené DPH, a to ve výši – mnohými kvůli únosnosti zpochybňovanou) neobvyklých dvaceti procent. Asi by šel stejnou cestou pohodlného výběru, vlastně automatického, kterému se nikdo zdravý nevyhne.

Zřejmě  vůbec první střet člena vlády s veřejnosti kvůli DPH zažil v televizním pořadu „Máte slovo“ ministr Kocourek. Dva podnikatelé, jedna samoživitelka, předseda opoziční strany (ČSSD) a názory posluchačů rádia (Impuls) jej evidentně vykolejili. Unisono mu snášeli příklady negativního dopadu zvýšené sazby jak pro podnikání, tak pro chod domácností. Ministr se v dobrém slova smyslu oháněl stokorunovými kompenzacemi rodinám s dětmi a důchodcům, zatímco ve studiu z druhé strany „lítaly“ tisícovky.

Nebude to mít vláda za pár měsíců lehké. Na náměstích, která chtějí zaplnit odboráři, v parlamentu, kde opozice – a kdo ví, jestli se někdo nepřidá – svede lítý boj, a dost možná, že i u prezidenta, když to teď otevřeně avizoval.

Škoda, že Václav Klaus na hlavu státu už kandidovat nemůže. Byl by to pro něj ideální začátek volební kampaně. Takhle se dočká, jako většina jeho vrstevníků, jen oněch Kocourkových kompenzací.

Jan Dvořák