Sociálně citlivé opatření proti neřestem, naplní se předpoklad vlády

  Záměr vlády nedrasticky zvýšit spotřební daň na nejrozšířenější neřesti, je chytrým krokem. Neřesti sice neomezí, ale zato z nich ještě víc napumpuje státní kasu.

-Pane docent, tak nám vláda zdraží alkohol a cigára!

-Nám?  Já kouřím dýmku. Vy snad kouříte, nebo jste pravidelný piják, pane soused?

-To ne, s kouřením jsem praštil dávno, a dám si sťopičku tvrdého jen výjimečně, ale to zdůvodňování mi připadalo poněkud dojemně.

-Jako, že ty penze vybrané navíc za neřesti, jak tomu říká paní ministryně, půjdou do zdravotnictví? Ale to je přece správně.

-No jistě, ale dojemně působilo, když ministryně skoro plačky špitala, jak rozhodování o zvýšení bylo bolestné, protože si prý uvědomovala, že na to nejvíc doplatí ti nejchudší a vyloučení, protože pro ně je prý pití normální, a když se zdraží, tak už jim nezbydou peníze na další věci.

-To ovšem měla svým způsobem pravdu, pane soused.

-Svým způsobem možná, ale jak to, že nelituje taky nás, kterým furt zvyšují nájemné, že na ně opravdu jednou mít nebudeme? Na to ohledy nebere nikdo.

A přitom se vyhazují takové peníze za různé nesmyslné koncepce. Třeba teď dumají nad tím, jak lidi zbavit závislosti na internetu a na těch sítích. Prý chystají nějaké odvykací programy. Asi vzniknou i skupiny anonymních interneťáků jako jsou skupiny alkoholiků.  Už to vidím:  "Já jsem Honza, je  mi  čtyřicet. Internetoval jsem  celé dny a noci, patnáct let.. Teď už  jsem tři dny čistej."   To bude, panečku zase pro někoho džob!

-Ale to je přece vážný společenský problém. Řešit se konečně musí.

-Takhle?

-A vy byste nějaký jiný recept měl?

-Zdražil bych internet na dvojnásobek a platilo by se podle minut, kolik na něm jste. To by si lidi dali pozor, aby na něm zbytečně blbli. Nebo snad ne?

-Ale to přece nejde, to už tady bylo v začátcích, a  i kdyby to  zase šlo vrátit, ti závislí by si internet stejně neodepřeli, raději by kvůli tomu zruinovali domácí rozpočet. To máte jako s těmi, co moc pijou. Žádné zdražení je neodradí.

Ale s tím růstem nájmů by už přestat měli.

-Řeknu vám, máme holt smůlu. Kdybyste byl třeba soudce a já policajt, a znali jsme na magistrátě toho správného úředníka, mohli jsme ještě pořád bydlet v obecních bytech s třetinovým nájmem, než jaký solíme domácímu tady.