Ačkoli rošáda v sociální demokracii je průzračná a neměla by svádět k pochybnostem o její logice, na rozdíl od kroků premiéra během vládní krize, jistí politologové poplašně varují před její nesrozumitelností pro řadového voliče.
Lidé budou prý tápat, kdo má teď ve tří tvářové sociální demokracii hlavní slovo, a proto se raději přimknou k liberálně konzervativně sociálně vyhraněnému ANO, protože kdo má slovo tam, to ví i malé dítě.
Ty, Bédo, jak ono to teď u nich vlastně je? Píšou v novinách, že bude vládnout triumf virát. Rozumíš tomu?
-Rozumím. O žádný triuvirát nejde, je to Velká trojka. Prostě si rozdělili práci tak, aby jí co nejlíp zvládli. Ani politik se přece nemůže roztrhat.
-Ale nezdá se ti, že se Sobotkou zametli?
-To ani náhodou, naopak. Brali to tak, že nejdůležitější pro zemi – a tady se ukázali jako skuteční státnici – je pevná stabilní vláda, bez otřesů – a proto tomu nejlepšímu z nich nejlepších doporučili vést vládu úspěšně dál až do úplného konce.
-Já ti nevím, mně se tohle zdůvodnění nějak nezdá. Kdyby měli Sobotku opravdu za nejlepšího, tak ho přece museli nechat dělat volby. Nebo snad ne?
-Volby? Prosím tě? Na nich už stejně nezáleží. Proto Chovanec a Zaorálek vzali na svá bedra ten strašný kříž, že stejně volby projedou. Aspoň to nebude na tom nejlepším sociálním demokratovi, na Sobotkovi. Ani ten by jako lídr víc než sedm procent hlasů nenahonil.
To neokoukanej Zaorálek to může dotáhnout třeba až k devíti. A to už by se všichni tři mohli do sněmovny znovu dostat. Sice jako "řadovky", za devadesátku, ale vezmi si k tomu volný pondělky a pátky, dovolená delší než prázdniny..
Už tomu rozumíš, kdo se pro lid obětoval?
-Ty, Bédo. Dejchni na mě…Nebo nedýchej, a dej mi taky.
