Televizní překřikovanou Trumpa s Bidenem sledovalo v USA 30 miliónů diváků, což je ostudné číslo oproti podobnému klání Trumpa s Clintonovou před čtyřmi lety, kdy se dívalo o 15 miliónů Američanů víc.
Pětačtyřicet by letos dohromady možná také dali, ale jen se započítáním diváků v zahraničí.
Žádná sláva. Buď nominanti netáhnou – anebo lidé se už pevně rozhodli, komu hlas dají, a zbytečně nemarnili televizí čas, neboť kde jinde, než v Americe právě čas jsou peníze.
Ale ti, co se dívali, byli jako u vytržení z rétoriky kramářů, jakou se – jeden na adresu druhého – oba ctihodní „kmeti“ vyjadřovali. Voliči viděli drsnou komediantskou show, ale ne seriózní debatu. Průměrný občan, někdo jako strýček Tom z chaloupky, nebo strýček Sam z Wall Streetu, jen stěží se mohli přiklonit k některému z nich, a usoudit, že by snad soupeře převyšoval. Strýček Sam byl opravdu v rozpacích, zda lepším prezidentem by byl republikán Donald, nebo ještě horším demokrat Joe..
Těžko rozhodnout, kdo z nich je větší osel nebo větší slon..
Američané ale mají štěstí, že kandidáti se utkají ještě dvakrát, takže, kdo z nich je větší, se snad vykrystalizuje a Sam pak vhodí to urny toho největšího – anebo volit nepůjde.
Jaká radost, že televizní debaty k našim nadcházejícím „malým“ volbám takové dilema nepřinesly. Ukázalo se, že žádní slonové ani osli u nás nekandidují.
Možná, že jiná zvířátka. Hraboši, papoušci, pilné včelky, buldočci..
