Skvělý instinkt ministra Zaorálka

Lubomír Zaorálek neobyčejně přesně uhodil hřebíček na hlavičku, když diplomatickou frází, aby se žádné mocnosti nedotknul, sdělil, že hackerské napadení ministerských mailů je podobné útokům při amerických volbách.

Z toho pak i malé dítě mohlo vydedukovat, z jaké že strany asi vítr vál, respektive odkud přicházel hackerský mráz, který dlouhodobě slídil v mailech vrcholných činitelů ministerstva.  Ty podle dušování ministra neobsahovaly třaskavé informace například o tom, které zemi se chystáme vypovědět válku, kde hodláme uplatit místní vládu, aby při obchodu s Českem byla povolnější, či kam nasadíme naše spící agenty apod.

To je sice uklidňující fakt, že diplomacie se neodkryla donaha, avšak podle bezpečnostních expertů i z korespondence osobnějšího charakteru bylo možné – což ministr pochopitelně nepřipouští – leccos důležitého vyanalyzovat k tomu, aby dotyční činitelé mohli být vydíratelní.

To by ovšem muselo jít o poněkud méně pravděpodobný cílený zpravodajský útok tajné služby, který má vést k oslabení naší diplomacie, a nešlo by jen o obvyklé nevinné hackování vyspělých školáků ze sibiřského Mcenského újezdu.

Kde však tu jistotu vzít?