Když premiér Sobotka dohřímal na ministra školství Chládka, jak je možné, že ředitelka jedné školy z Prahy 6 dokonce s podporou radního pro školství zrežírovala spot skandalizující premiéra, bylo v zasedačce ČSSD hrobové ticho.
Po pár vteřinách Chládek hlesnul: “To víš, Bohouši, tam má pod palcem školství ódeeska, a do základek jako ministr prakticky nemám co mluvit..“
„Ale to je přece zneužití školy k politickým účelům! Není možné, aby si v tom spotu jakoby pouštěli na tabletu můj projev z Bruselu a sborově se smáli mojí vyškovské angličtině a tomu, že čučím, tedy nahlížím do papíru, kde to mám napsané foneticky. A ještě aby mi pak vzkázali, že mě anglicky doučí sami! Tohle si přece ve škole k premiérovi dovolit nemůžou. To jim musíš zatrhnout!“
„To je těžký,“ oponoval Chládek, „oni to video vyrobili v rámci výuky informatiky, když po nich furt chceme to sepětí teorie s praxí, že jo. Je fakt, že si mohli vybrat třeba Schwarzenberga, jak chrní, a nabídnut mu, že mu koupí budíček.“
„Já se z té bezmoci zblázním,“ zuřil Sobotka,“ tak aspoň pošli na tu ředitelku inspekci, aby jí tam něco našli, kdyby to měly být třeba záchody pomalované vulgárními obrazci, nebo něco takového“, instruoval ministra.
„Jasně, šéfe“
„No řekni, Lubošu“, obrátil se teď premiér na Zaorálkä. „Není to hrozný?“
Zaorálek chvilku váhal a pak se opatrně zeptal:“ Na rovinu?“
„Jistě, jak jinak bych to chtěl od tebe slyšet?“ přisvědčil se samozřejmým výrazem Sobotka.
„Je to..je to přímo - strašný!“ vypadlo ze Zaorálka.
„Viď?“ ulevil si Sobotka. „Takhle to přece zůstat nemůže. Ale co mám, proboha, já chudák premiér dělat?“ rozeštkal se.
„Nebul, Bohušu, “konejšil ho Luboš,“ já mám v Černínu dost dobrých lektorů, a oni ti s anglinou pomůžou..“
