Člověk by měl být spokojený, když vláda s úzkostlivě hlídaným schodkem 0,5 bil. se rozhodne upřednostnit sociální hledisko a místo „projedení“ oněch miliard velkoryse sanovat část obyvatel zdravotnickými prostředky,na něž nemají.
A tak se dostane i na šedesátileté stařečky a stařenky, kteří si k důchodům, které leckdy ani nepřesáhnou pětadvacet tisíc, musí ve svém vysokém věku přivydělávat tím, že zastávají vyčerpávající pozice ředitelů, manažérů, poradců, primářů, hejtmanů, poslanců, senátorů i členů vlád a podobně. Jsou v jednom kole, aby si mohli přilepšit namísto toho, aby vysedávali na lavičce v parku a krmili holuby jako ti méně šťastní vrstevníci, na které se už obdobná brigáda nedostane, nebo už pracovat nemohou.
Ano, takovým vládní pomoc ve formě jednorázového balíčku 1+5 (nikoli bytu) - jeden respirátor a pět roušek- poskytnutého necelé tři týdny před volbami, opravdu patří. V dalších týdnech a měsících budou moct pomůcky financovat z pětitisícového předvánočního příspěvku. Byla prý ve hře i varianta, že místo oněch pěti tisíc by každému z důchodců doručila pošta bednu roušek a bednu respirátorů – ovšem výsledek by byl stejný.
Seniorům, ať ještě vysoce aktivním a v předdůchodovém věku, stejně jako už penzistům 62+, - „prduchům" - stále ještě pracujícím i „obyčejným" důchodcům, co musí vyžít z jenom penze, těm všem pošťáci balíček do místa trvalého bydliště doručí. Ale co když je okolnosti přechodně zavály do jiného města, do jiné země, na jiný kontinent. O "státní" roušky přijdou?
Co ostatní? Lidé pod šedesát? A mladí, kteří nemají ani na vlastní barák, natož na roušky, anebo až do třicítky pilně studují? Některé situace dohnala tak daleko, že musí pít z jednoho brčka s dalšími.
Ani na rodiny, které se musí setsakramentsky ohánět, aby si mohly dovolit dvakrát za rok jet s dětmi k moři a jenom několikrát na lyžovačku do ciziny, si vláda a její sociální ministryně a socialistický místopředseda nevzpomněli!
Přestože na zuby darovaného koně se hledět nemá, nejeden senior si nesobecky uvědomí, že zatímco on balíček dostal, tak sedm a půl miliónu ostatních obyvatel nikoli. Možná, že se v něm vzedme vlna mezigenerační solidarity a jednu či dvě roušky nabídne těm méně šťastným ve svém okolí.
Je nepochopitelné, že vláda jednala tak selektivně, jakoby na víc neměla.
Je to křiklavé o to víc, že přece každý rok nám stát na podzim posílá poštou deset papírových kapesníků, dvoje teplé ponožky a 60 kapslí vitamínu C.
