Šéf sociálních demokratů v cizím žoldu?

V Lidovém domě teď musí řešit jednu aktuální nepříjemnost. Investigativec z bulváru, nebo spíš vnímavý čtenář či zdroj z opačného politického spektra, objevil volební podvod jako hrom - stejného kalibru k jakému se kdysi přiznal maďarský premiér Ferenc Gyurcsány.

Totiž, že lidu „imrvére“ lhal.

U nás lidu lže Jiří Paroubek. Z jednoho billboardu tvrdí, že bojuje proti poplatkům, z druhého zase bojuje za naše důchody, ze třetího…zřejmě vede boj proti (selktivně) všem.

Člověk by mu to – až do odhalení v bulváru – zbaštil i s navijákem. Jenomže skutečnost je horší, než si kdo dokáže představit. Pracuje zjevně v cizím žoldu.Ti lidé, kteří ho vzadu na billboardu obklopují – stejným způsobem jako kdysi jiní stáli za mluvčími televizní stávky – jsou prý postavy z databáze dánské agentury, která stafáže k různým fotomontážím – třeba pro inzeráty na skvělé sýry či k nabídce Andersenových pohádek – za úplatu poskytuje.

Co si má o tom velmi prostý volič pak myslet?

Snad jediné. Bývalý bard chudých a ponižovaných má pro případ volební prohry lstivě našlápnuto do exilu.

Není vyloučeno, že by se dokázal adaptovat i v adoptivní rodině.

Kralevic dánský, to není k zahození. Strašení na cimbuří se dá s trochou bláznovství přežít.

Teď mu však sklaplo. Vlastizradu nesmyslně retušuje řečmi, že všichni jsme přece tak ňák v EU, takže je prý jedno, kdo za ním stojí.

Není. Kdyby to myslel vážně, tak proč za sebe nepostavil 27 modelových typů obyvatel unie? Mohl by se inspirovat třeba Entropou. Nebo někdejším Stalinovým pomníkem. Tam za Josifem Vissarionovičem stál dělník, rolník, voják…

A těm výmluvám jeho nohsledů, že snad fotky Dánů byly levnější než obrázky Češek a Čechů, nevěřme. Při všeobecné oblíbenosti tohoto politika by mu v zádech jistě rád stál bezúplatně kdekdo.

Z toho se nevyhrabe. Lhát se nemá.  Ale cožpak může s barvou ven? I kdyby ty děti byly Češi jako poleno.

Jan Dvořák