Se slevami za členství v partajích se roztrh´pytel

Jestli se někdo hodně úzkoprsý domníval, že nabídka slevových kartiček na  vybrané zboží  či služby za členství v ODS je nějakou anomálií, pak je vedle jak ta jedle. Jde o běžnou praxi každé slušné partaje, které je věrnost členstva nadevše.

Stačí nahlédnout do rodiny obyčejných lidí.

„No tak se pochlubte,“ zahájil nejstarší Novák rodinnou sešlost.

„Co z toho káplo v ódeesce?“ zeptal se syna Jardy, t.č. na podpoře.

„Slevová karta na férárko a taky mínus patnáct procent na hodinky z kšeftu paní Bendlové v Pařížský! No nevstup k nim!“

„A co socani, Pavlo, taky se odvázali?“ vyvolal Novák dceru.

„Dávají slevu do jejich fitneska. Na růžovou kartičku si můžu zdarma kopnout do Paroubka. To nečlenové smějí jenom plivnout.“

„Maminka je nějak zaražená. Neříkej, žes nepochodila, že TOPáci berou do partaje jen tak, že šetří i na vlastních? Kdo by k nim v takovéhle konkurenci pak lez?“

„Slevovou kartičku mi dali, to jo. Ale do nemocnice. Tady píšou:..“ nositeli se přiznává 15% sleva z denního poplatku za pobyt na lůžku se stravou, padesátiprocentní na prosektuře. Jakože bez stravy.“

„A pak, že jsou horší než Julínek. Fando, co véčkaři? Vstoupils?“

„Co bych nevstoupil?“ hrdě se ozval mladší syn. „Za knížku toho jejich Johna. ÚŘAD, KDE ZÍTRA NEPLATÍ CO VČERA. Prej horor. A bude mít fůru pokračování.“

„A co ty, táto. U komoušů jsi byl?“

„Nedělej pitomýho, přece víš, že dvacet let.“

„Ale já myslím jako tedˇ, znovu, když nabízejí zdarma pobyt v zahraničí pro celou rodinu?“

„To si piš! A mám tady pro všechny z nás poukazy,“ zamával červenými kartičkami.

„Doufám, že to není někam do p….“, pokusil se Jarda o vtípek, ale hned přestal, když viděl, jak otce to pochybování vzalo.

„Jak to mluvíš o partaji? Náhodou se vytáhli. Pojedeme na pracovní pobyt do severní Koreje.“

„Já to říkal, že do…“

Jan Dvořák