S Müllerovou od Švejka by šéf Evropské komise v unii žít nechtěl

„Milostpane, to snad máte sennou rýmu?“ zeptala se bytná Müllerová Švejka, když utírala v pokoji prach.

„Co vás to napadlo? Já sice alergickej jsem, ale na úplně jiný věci, já žádnou rýmu nemám,“ ohradil se Švejk a znovu se začetl do novin.

„Tak proč popotahujete?“ nedala se bytná.

„Protože jsem naměkko. Mě totiž až k slzám dojal tady ten článek v MF DNES, co napsal šéf Evropské unie pan Juncker. A moc trefně ho nazval:Evropa, ve které chci žít. „

„A co vás na něm tak vzalo?“

„Uvedl moc krásné příklady chování lidí, mezi jakými by chtěl v Evropě žít, kdyby takových byla většina.

To jsem si při tom nemohl nevzpomenout na vozatajce Bonga, jak se taky příkladně zachoval, když navzdory střelám zachraňoval pro monarchii koňský postroj.

Víte co, já vás vyzkouším, jestli mezi skutečné Evropany patříte taky.

Kdybyste byla důchodkyní v Callais, tedy jenom jako, přinesla byste uprchlíkům nabíječku, aby si mohli dobít smartfon?“

„Co dobít?“ nechápala.

„No telefon, mobil.“

„Jo, to určitě! A  co kdyby mi ho už nevrátili?“ zapochybovala a zakroutila hlavou.

„A kdybyste byla studentkou v německém Siegenu, vzala byste si na pokoj v koleji nějakého běžence?“

„To tak,“ zhrozila se,“ víte, co takový cizokrajný chlapi dokážou nevinný holce udělat? A už se mě na takové nesmysly neptejte..“

„Ale vydržte, už jenom jedna otázka. Kdybyste byla pekařkou v Řecku, napekla byste chleba a rozdávala ho zadarmo hladovým a opuštěným duším?“

„Duším? Nechoďte na mě, pane Švejk s duchařinou.“

„Ale to já ne, to tak píše pan Juncker, když uvádí příklady, jak by se měli chovat všichni Evropané , aby s nimi mohl žít. ¨

Řeknu vám, že vy jste dobře nedopadla. S vámi pan Juncker žít v Evropě rozhodně nechce.“

„A kdo ho nutí? Stejně si žije v tom Bruselu, a to přece ta pravá Evropa není, pane Švejk.“