„Přece jsem vysloveně nařídil, aby naši gardoví hackeři na americké primárky neútočili,“ rozčiloval se prezident Putin na ministra Lavrova.
„ A teď už je zase malér v Iowě, kde se jim sčítání, nebo co, technicky rozsypalo! Ale já už dál nebudu poslouchat ten věčný zápaďácký kolovrátek, že ovlivňujeme všechny volby na světě! Tentokrát už hlavy padat budou! Jak to, že jste mě neposlechli?!
„Vladimire Vladimiroviči, pane prezidente,“ oponoval poněkud dotčeně Lavrov, „my v tom tentokrát opravdu nejedeme, nikdo se k nim nenaboural. Jsou prostě technicky neschopní, vždyť jsme i kosmonauta měli ve Vesmíru první - a svádějí to na nás.“
“Bylo by ovšem dobré Dona ujistit, že v tom prsty nemáme…,“ rozhodl prezident a nechal se spojit se svým americkým protějškem. Poté, co odpřísáhl na čest důstojníka, že vnitřní věci USA jsou pro Rusko i nadále svaté, setkal se s chladnou odezvou.
“Voloďo, to je hezké, co mi říkáš, ale mně je to fuk. Jsou to přece demokratické, a ne republikánské primárky. Jestli máš potřebu někoho ujistit o tradiční ruské korektnosti, tak brkni do Senátu šéfovi demokratické frakce Schumerovi, anebo do Sněmovny té babici Pelosiové, co se už celou věčnost nosí jako sedmnáctiletá šťabajzna.“ Na Trumpovo doporučení však nedal. Malé ryby nejsou ryby.
„No jo, Serjožo, ono se mu snadno řekne, že ho to nezajímá, ale podezření na nás pořád zůstane. Tak co s tím? Vždyť se ty technické maléry mohou opakovat, a my budeme pod palbou pořád.“
„A, co kdyby naši hackeři se k nim přece jenom nabourali,“ opatrně formuloval Lavrov, a když viděl v Putinově tváři zájem a nikoli náznak odmítnutí, pokračoval. „Tentokrát by ovšem byli jaksi konstruktivní a nenápadně by ty maléry hasili?“
„To je výborný nápad. Okamžitě instruuj tajnou službu. Nabourávat se mohou, ale jen v pozitivním smyslu, jako internacionální pomoc.“
„Provedu!“
„A znovu jim to vylož politicky,“ důrazně připomněl prezident.
„Byla by přece pitomost vysilovat se komplikováním nějakých primárek, kde nám o nic nejde a nechystat se na listopad, kdy by to mohlo být s Donem horké.“
