Ruksak dobrého hejtmana Ratha

  Nějaká stará babička, která se vracela z marketu , zavedla na cestě od  Vršovic do Nuslí  řeč křesťanským pozdravem:  "Dobrý poledne,  hejtmánku,  kampak máte namíříno?"

     "Ale jdu vám, matičko, na Pankrác, odpověděl , "do tej vazby."

     "Ale to jdou špatně, " ulekaně řekla babička, "to tam nikdy nepřijdou tímhle směrem, kdyby šli pořád rovně, tak přijdou  na Letnou. "

     "Já myslím," řekl odevzdaně, "že se i z Letné člověk dostane na Pankrác. Je to pravda pěkná procházka, když spěchá ke svý kumpačce, aby neměl ještě ke všemu za tu svou dobrou vůli bejt včas na místě nějaký nepříjemnosti."

     "U nás byl taky jeden takovej nezbeda. Ten měl ject do Plzně, na Bory. A za tejden už ho hledali četníci, že nepřijel.  

     Babička zadívala se soustrastně: " Tamhle,  u těch paneláků počkají, já jim vod nás přinesu brambůrku,  vona vás zahřeje. Přes tu naši čtvrť nemůžou jít, tam jsou četníci jako vostříži.   Mají s sebou nějaký papíry?

  " Papíry ne, matičko, drobný nenosím.  Ale pár melounů  by se v ruksaku našlo".

  „Tak jménem zákona!"  

Jan Dvořák

(s použitím textu J. Haška)