Půldruhé hodiny perného vyjednávání mezi státem a Havlovou nadací nakonec přineslo ovoce. Je to sice kompromis, ale přesto průlomový.
Dopad dobře míněného, tržně však naivního počínání starostů, primátorů či managerů institucí, kteří použili exprezidentovo jméno, nebude nakonec tak drtivý, jak to ještě vypadalo nedávno.
Roční paušál ve výši 30 000 korun se na ulice, náměstí a veřejné domy vztahovat nebude. Pouze na komerční využití Havlova jména, například kdyby někoho napadlo dát svému mléčnému baru název U Havla, a podobně. Taktéž by tomu bylo třeba u rychlíku, ze stáje pana Jančury, neboť jde o ryze komerční činnost navíc provozovanou soukromníkem. Pendolino Havel Českých drah by však zpoplatněno nebylo, protože akcionářem je tady stát, a „vejde“ se tudíž do uzavřené dohody.
Zpoplatněny však nadále budou tzv. „lavičky Václava Havla“, což jsou unifikované židličky se stolkem, které si už pořídila leckterá města nejenom u nás, ale například i Dublin nebo Washington.
I když pro veřejné rozpočty zejména zahraničních metropolí je třicet tisíc bezvýznamná částka - pokud ovšem neinstalovaly desítky laviček do svých centrál parků, nebo náměstí - , analytikům přesto připadá poplatek za lavičku příliš vysoký.
„To je tím, že v tomto segmentu neexistuje konkurence, pak by cena mohla jít dolů“, říká přední makroekonom z Výzkumného ústavu V. Klause.
Zdá se však, že se konkurenční prostředí začíná utvářet.
-HELE, JOSEF, CENA OBVYKLÁ JE U NÁS TŘICET TISÍC, TAK S TÍM PODBÍZENÍM KOUKEJ RYCHLE PŘESTAT! JINAK BUDEŠ MÍT NA KRKU ANTIMONOPOLNÍ ÚŘAD KVŮLI NEKALÉ KONKURENCI DUMPINGEM.
