Rozpuštěný a stočený aneb Eichmann byl břídil

V Evropě se podle médií schyluje k velké revoluci. Jestliže alternativou pohřbívání nebožtíků do země je dnes jejich pohřeb žehem, pak zítra (až tak hrrr to ovšem nepřijde) jím bude rozpouštění zesnulých v ultra silném louhu. S tím skvělým nápadem přišly belgické pohřební ústavy.

Co ve známé story o záhadném zmizení továrníka Bierhanzla bylo výplodem ďábelského zločineckého mozku, to získá díky Evropské komisi legitimitu motivovanou starostí o životní prostředí zatím ještě žijícího člověka.

Bylo už na čase konečně skoncovat s tímhle neekologickým únikem popílku z komínů krematorií! Jak k tomu přišli obyvatelé domů z povzdálí, aby jim na parapetu či na balkóně přistála špetka prababičky či strýčka. Navíc zcela cizího, po kterém nic dědit nebudou. A vůbec, musí to být přece frustrující pocit mít za krkem zvláštní zařízení, které tak brutálně a navíc energeticky náročně transformuje poslední věci z člověka. Ona se sice ta krematoria, aby tolik nestrašila, původně stavěla na neobydlených místech měst nebo na jejich okrajích, ale což dnes, v pojetí developerů, znamená centrum města s okouzlující vyhlídkou do háje. Tedy urnového.

Ale co dělat, pokrok nezastavíš.

To rozpuštění musí být hodně důkladné, opřeno o směrnice EU, které rozpustitelné věci smí mít nebožtík při sobě (přece by ho nelouhovali kvůli nějakým hodinkám nebo kardiostimulátoru přes normu!), avšak vypouštění do recyklovatelné jímky musí počítat s nějakou rezervou 1-2 litrů, aby bylo na stáčecí lince čím naplnit urnu.

Pozůstalí si prostě budou muset zvyknout na to, že v urně to při prudším pohybu může šplouchnout. Nemístné fórky typu plaváček si z pietních důvodů jistě odpustíme.

Člověku by se tak moc chtělo věřit, že revoluční změna je skutečně vedena snahou nejenom o trvale udržitelný, ale stále se zlepšující rozvoj kvality života. Avšak pochybnostem se vyhnout nelze.

Není to náhodou ďábelský tah chemické lobby, jak porazit tu energetickou?

Tady by si Evropská komise měla vyžádat nezávislé vyšetřování komisařem Trachtou. V opačném případě si sama zaslouží rozpustit. 

Jan Dvořák