Řetězce z nás nedělají jedlíky druhé kategorie, ale naopak VIP konzumenty (apel na rozum)

Místo poděkování potravinářům za stále šetrnější - navenek nepostřehnutelný - obsah produktů kompenzujících naši neschopnost regulace konzumentských návyků, jimiž si přivodíme  kornatění tepen, krácení dechu i věku, tak máme kydy!

Došlo to až tak daleko, že „náhradní droga“  za zničující, údajně však zdravé naturální (pravé atd.) suroviny, podávaná jako dobrodějné šidítko průmyslovými potravináři v chemicky šetrně složených produktech formou rozličných syntetických tuků, umělých sladidel, nezátěžových separátů či kostních extraktů se stala předmětem politického boje.

Propadl mu i premiér Sobotka. Má pocit, že se stal jedlíkem druhé kategorie, přičemž opak je pravdou. Západoevropanovi se totiž oné výsady být VIP jedlíkem (konzumentem Velmi Ireálných Potravin) nedostává, sám ji arogantně odmítá. Stává se raději obětí neovladatelného zničujícího chtíče po živočišných tucích, po skutečném masu, cukru z řepy, šlehačky ze smetany a vůbec po všech těch vražedných surovinách, pro jejichž celoplošný zákaz nemá EK dostatek politické vůle.

Komise hřeší na to, že aspoň v části Evropy převzaly za ni na svá bedra starost o zdravé žaludky obchodní řetězce.

Kdo by tedy měl komu závidět?  My  east EU citizens  občanům ze starých unijních zemí? Pozlátko  tzv. kvality (pofidérní) potravin? Rozhodně ne.