Řediteli koupili drahý vůz omylem

Sociální sítě se prohýbají pod náporem příspěvků, jejichž autoři rozhořčeně kritizují nevyššího šéfa jistého veřejnoprávního média za rozmařilost.

Do kontrastu s tím, že v onom médiu pod rouškou úspor probíhají čistky a kdy byl surově odepřen mikrofon i dlouhodobě pracujícímu důchodci, dává veřejnost zprávu, že ředitel si pořídil jako služební vůz luxusní švédskou značku. Jako by mu prý nestačila dosud užívaná zánovní superluxusní značka česká!

Ředitel je napadán, že nejedná s péčí řádného hospodáře, neboť na jeho nový vůz se muselo složit svými rozhlasovými poplatky 28 888 abonentů. Místo aby jejich peníze investoval do hodnotného programu, použil je na vůz, který je stejně málo využitý a nebýt soukromých cest, morálně by rychle zastaral.

Aspoň takhle to posuzuje neinformovaná veřejnost. Ovšem ten, kdo do kuchyně této instituce vidí, dobře ví, že ředitel přišel ke švédskému stolu vozu jako zrakově postižený ke strunnému nástroji.

Bylo to totiž tak, že ředitele několikrát už urgovalo oddělení autoprovozu, aby mu poslal e-mailem požadavek na značku svého nového služebního vozu. Ředitel rozhodnutí odkládal, řešil aktuální úsporná opatření a citlivé propouštění zaměstnanců. Když se k odpovědi konečně dostal a začal psát, že „by si jako služební vůz představoval Vol..“, zazvonil telefon a šéf začal řešit důležitý problém .Mezitím kliknul na: ODESLAT. Vůbec si neuvědomil, že zprávu nedokončil.

V autoprovozu proto jen odhadovali, jaký vůz „Vol“ měl šéf na mysli. „To bude určitě VW Passat Variant Highlige, ten se dá pořídit do miliónu, jako ta škodovka, kterou ještě jezdí“, mínil jeden z referentů.

„Myslíš, že myslel VW ? Já myslím, že myslel Volvo, to by na nedopsané slovo „Vol“ nejlíp pasovalo. Je sice o nějakých čtyři sta litrů dražší, ale je strašně bezpečné,“ uzavřel debatu vedoucí.

A tak se stalo, že překvapenému řediteli po čase dali klíček od onoho vozu. Nevěřil vlastním očím. Chtěl přece starou dobrou Vol-hu, nic luxusnějšího si přece v úsporných dobách nemůže dovolit.

Když mu však řekli, že požadavek ne zcela přesně specifikoval, hledal řešení, jak ze situace ven.

Prý nový vůz ihned odkoupí za třetinovou cenu jako ojetinu, a aby měl služebně čím jezdit, nechá si opatřit zase „starou“ dobrou českou značku v aktuálním modelu.