Recept jak facka

Pochybuji, že dvacet let po skončení druhé světové války dělali ve Spolkové republice Německa nějaký reprezentativní průzkum, jestli jim v zemi, kde ještě  v pětačtyřicátém roce byl každý pátý dospělý členem NSDAP vadí, že kancléř v ní nikdy nebyl.

Ludwig Erhard

 V té době ve funkci působil národohospodář  Ludwig Erhard, politik s pozdější slavnou nálepkou tvůrce hospodářského zázraku. 

U nás, kde rovněž před dvaceti lety byl srovnatelný počet jiných straníků  než v Německu (1,5 mil. členů KSČ) se teď stal „ z nouze“ premiérem jeden z nich, což dvěma třetinám obyvatel podle průzkumu renomovaného listu prý vůbec nevadí.

 Než začneme lamentovat o české nepoučitelnosti, je dobré také zmínit, že za Erharda někdejší soudci – i ti z tzv. lidových, tedy politických soudů - dále soudili , někteří lékaři, kteří dělali pokusy na lidech, se stali universitními profesory a angažovaní umělci většinou bez omezení tvořili dál. 

A pokud si myslíme, že Erharda po volbách, 21 let po válce, vystřídal  někdo s ještě čistší minulostí, bylo tomu naopak : Bývalý člen NSDAP, za druhé světové války náměstek ředitele odboru pro rozhlasovou propagandu německého ministerstva zahraničí, křesťanskodemokratický politik Kurt Georg Kiesinger. Jinak po válce velmi úspěšný a oblíbený člověk.

Nutno přiznat, že to mnohé radikály zvedlo ze židle, remcali, psali petice,  až jistá Beate Klarsfeldová dala Kiesingerovi veřejně facku. A příští rok se už poděkoval. 

 Pak už nikdo podobný na nový kabát nespoléhal a radši se neproducíroval , když měl  starou hnědou podšívku.  

Takže recept  známe.

A nechme toho drásání, dvacet let po nekrvavě prohrané válce nejsme horší než oni. 

  Jan Dvořák