"Pánové, pojďte ke mně“, zavolal si rada Vacátko detektivy do kanceláře.“Mám pro vás velmi důležitý úkol“ - a po krátké pauze, s pohledem někam ke stropu, polohlasně dodal: „ a to od samotného pana prezidenta!“
„Od, od tatíčka, pane rado?“ vyjelo s úžasem z Mrázka, za což ho rada zpražil pohledem a nedůtklivě upřesnil:
„Od pana prezidenta policejního, Mrázek - jak vás vůbec mohlo napadnout, že by naši nezávislou policii dirigovali z Hradu?!!
„Já, prosím..“
„No dobře, ale k věci, pánové. Potřeboval bych od vás pro pana prezidenta seznam prvotřídních kasařů..
„On pan prezident ztratil klíče od sifu?“ iniciativně spustil Bouše. „Na to by byl nejlepší Venca… ale ten ještě sedí, zato Béda Dlouhá ruka, ten by..“
„Nechte mě laskavě domluvit. Jde mi o machry, kteří především dokážou otevřít kufry..“
„Tedy ne o kasaře, ale o hotelový? Prvotřídní je Doležal, pane rado,“ hlásil se Bouše.
„Ten taky sedí“, glosoval Brůžek.
„No dobře, jde o hotelové zloděje, pánové, ale jen o takové, kteří dovedou otevřít kufry jemně, ne krumpáčem..“
„Sponkou..“ uznale řekl Mrázek.
„Ale tak, aby majitel nepoznal, že se do kufru lezlo. Ty od vás potřebuju.“
„To bude těžký, pane rado“, ozval se skeptický Bouše.
„Takovej machr, když už kufr nenápadně otevře, tak si z něj nejdřív vezme to, co se dá střelit, a teprve pak ho zase zamkne. Jenom otevřít a zavřít, na to je neužije.“
„Nemějte pánové strach, že by z kufru něco ukradli“, uklidňoval pan rada.
„No bodejť, to si přece pan prezident ohlídá, až mu budou otevírat ten kufr, co od něj ztratil klíče,“ doplnil radu zkušený Mrázek.
„Pánové, tak aby nedošlo k nějaké mejlce, pan prezident nic otevřít nepotřebuje. Ale o přátelskou službu ho požádal pan doktor Neumann, sekční šéf aerodopravy na ministerstvu železnic.
Oni teď totiž na letišti museli zpřísnit prohlídky zavazadel kvůli těm šílencům, co dovnitř dávají dynamit, a proto teď letištní zřízenci dělají namátkové kontroly i u těch kufrů, co už je jednou prohlíželi“.
„Pro sichr..“ špitnul Mrázek
„A protože od nich samozřejmě klíče nemají“, pokračoval Vacátko.“ tak je otevřou, jak jen to umí. Třeba páčidlem. Dovedete si to představit, že?“
Detektivové se upřímně zasmáli.
„Ale to musí přestat!“ zavelel Vacdátko. „ Ona si totiž na zničený kufr stěžovala u pana ministra z vládní strany manželka jednoho vysoce postaveného poslance z opozice, a protože teď máme před volbami, ehm, už se něco takového nesmí s kufry opakovat. Rozumíte mi, proč ten seznam?“
„Jistě, pane rado,“ přikyvoval Mrázek. „Oběhneme kriminály, uděláme seznam, a ti machři pak půjdou dočasně makat na letiště místo toho, aby lepili pytlíky. No, a ti zřízenci si je pohlídají, aby kufry nevybílili.“
„Pánové, prohrát kvůli takové bl..hlouposti volby, to by byla katastrofa. Víte přece, kdo by se mohl stát ministrem vnitra, a jak by asi pak dopadl náš pan policejní prezident a ..jak bychom, a vůbec...“
