Předvolebním hitem ČSSD se návrat k proplácení nemocenské i za první tři dny pracovní neschopnosti nestal. Jednání vlády a odborů se zaměstnavateli úspěšné nebylo. Ale přesto jej mnozí uvítali.
Zejména statistikové si oddechli. Průměrná nemocnost tak zůstane na svém, a strmě se nevrátí k výšce z dob, kdy se první tři dny ještě proplácely, a svět měl důvod nás litovat, že patříme k národům nejméně odolným k virové nákaze na světě.
Ale je to tak, nejsme čačtí junáci, jak se o nás chybně traduje. Kořínek tuhý nemáme, stačí větříček, a už nám padá kladivo či myš z ruky.
V naší populaci to bohužel má letité genetické kořeny, které však asociální odrodilci často ignorovali a národu jako celku se kvůli neutěšenému zdravotnímu stavu dostávalo nespravedlivé nálepky: Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande.
Pokus o rozumný návrat k vyšší nemocnosti nevyšel, a dalo se očekávat, že ti, kterým měl nahrát - zastánci polehávání už při necelé čtyřicítce -, se ozvou. Zatím mlčí. Možná je sklátila zimnice, nebo si bez trpkosti řekli, že ještě není všem volbám konec, a na jaře, před těmi sněmovními návrh projde hladce.
Premiér Sobotka naopak obdržel dopis, který sděluje, že milionové masy zamítavé stanovisko k proplácení prvních tří dnů považují za správné řešení.
