Prověrky proruské činnosti členů vlády skončily

Po dvou prověrkových dnech přišel na řadu zbytek vlády. Ministři dostali pozvání na osmou hodinu, takže teď seděli na chodbě a čekali, až na ně dojde řada.

Ostřílení politici zaraženě mlčeli, nikdo si nemohl být jistý, zda prověrkou „proleze.“

Jako prvního zavolali ministra zemědělství.

Po hodině, co se za ním zavřely dveře obávané místnosti, se zpocený vrátil a hned si hluboce oddechl: Fuj..“.

Na plaché pohledy, v nichž se zračila nevyslovená otázka: Tak, co? - si sám nahlas odpověděl: „Dobrý, prošel jsem.“

A pak také řekl, proč. Nemůže být podezříván z uplatňování sovětských metod ve svém resortu, jak se to ještě dnes děje například ve školství, protože výnosy komodit na našich polích daleko převyšují někdejší výsledky brežněvovského zemědělství. Ale dočkal se i kritické výtky. V naší krajině se vyskytuje příliš mnoho bříz, což by mohlo svědčit o pošilhávání po Rusku, kde je bříza národním stromem. Takže kácet a nahrazovat lípou a dubiskem, přikázala komise.

Když se z prověrky vrátil ministr kultury, pokoušel se o něj infarkt. „Všechno špatně“, zasípal a položil na židli dlouhý soupis prohřešků, které mu komise vytýkala. Statistika, kolik ruských a sovětských divadelních her se u nás hraje, kolik oper a baletů, kolik knih se vydává a nikdo je z knihoven nestahuje, byla drtivá.

"Jak to, že strážmistr Topinka jezdí  v seriálu  sovětskou NIVOU?!!!  rozběsnil se  analytik médií.

 A hřebíčkem do ministrovy rakve byla obrovská sledovanost indoktrinovaného Mrazíka. Marně komisi vysvětloval, že diváky ke sledování zmanipulovali ruští hackeři.  „Já to snad položím a vrátím se do Olomouce“, došel ke krutému závěru.

Ministr dopravy také prolezl jen s odřenýma ušima. Vytýkali mu, že se shlédl v sovětských silnicích, po kterých se nedalo jezdit a kde se neplnil plán rozvoje sítě. Také to slíznul kvůli konsorciu, které mělo opravit D jedničku a rozpadlo se.

„To jste snad záměrně chtěl jít na ruku post sovětskému Kazachstánu?!“ ozvalo se zlověstně od jednoho člena komise, a ministr měl dost práce vysvětlit, že nešlo o inklinaci k bývalé republice SSSR, ale o nejnižší cenu.

Ani s ministrem vnitra se nemazlili. Nelíbilo se, že se u nás pořád uplácí jako v Rusku a že policie reaguje až na udání, místo aby s nabízením úplatku, například řidičům při kontrole, účinně provokovala a zatýkala je.

Premiér se z prověrky vrátil s úsměvem. Nic sovětského mu nevyčetli, je čistý, na rozdíl od mnoha politiků dokonce ani do Ruska nejezdí. Naopak dostal pochvalu, jak je proevropský a jak účinně jeho bývalé firmy čerpají dotace do mrtě.

Jsou to stejně čučkaři, pomyslel si. Co to mají za agenty, když ani nevědí, jak se můžu utlouct po ruském kaviáru a po sovětském šampusu. Nebo, že by to snad udělali záměrně, aby mě mohli vydírat a přinutit ke spolupráci?