Proč už nejdou politici do Prčic(e)?

Prosím, Klaus chybí, mohl by horlivý účastník sobotního tradičního pochodu z Prahy do Prčice nahlásit organizátorům, pokud by se dělala – pro pořádek – jmenná prezence.

Nedostavil se už několik let, přestože právě letos mohl důstojně oslavit čtyřicáté výročí, co jeho noha, nejprve jako prostého občana, v roce 2003 už jako hlavy státu, tuhle porci kilometrů zvládla. Ani jiní vrcholovější politici nepřišli, i když možná chtěli přijít, jako kdysi Miloš Zeman či Josef Lux, kterým to na poslední chvíli rovněž nějak nevyšlo.

Místo laciného vtipkování je na místě uvažovat, zda neúčast politické extraligy není naopak projevem zodpovědnosti, kdy i o víkendu spíš než na „silnici bílou přede mnou“ myslí na bílá místa, nedotčená škrty a úsporami.

Proč by také měli ve výjimečné době zrovna     c h o d i t     a ztrácet energii na nějaké kratochvíli, z níž stejně pro státní kasu nic nekápne, ledaže by uvalili speciální daň z kroku, což by ovšem díky lobby výrobců sportovní obuvi nemuselo projít.

Důležité pro státníky v téhle chvíli přece je, že jim „šlape“ vládnutí.

Od toho je máme. Nikoli od krokování. Chovejme si je proto jako v bavlnce a nechtějme, aby se vysilovali na populistických akcích, a to zcela zbytečně, když není (aspoň zatím) před volbami a svaly tudíž mohou smysluplně ukazovat v dělném kruhu svých koaličních partnerů s větším efektem, než na silnici kolemjdoucím.

Máme toho skutečně ještě moc před sebou, i když tam, kam nás vedou, se pomaličku blížíme.

Nepochopilo to ovšem těch čtyřicet tisíc pomýlených lidí, kteří souběžně s populární chodeckou akcí uspořádali  trucpodnik a účastnili pochodu z pražského Žižkova na Václavák ke koni. Zachovali se dost licoměrně. Sami ušli jen slabé tři kilometry (když si předtím pár hodin lebedili ve vlacích a autobusech) a přitom vládu posílali do Prčic.

Taková bezohlednost! Jakoby nebylo kam jít blíž.

Jan Dvořák