Proč musí John jako předseda skončit?

„Podívej,“ začal Vít Bárta trochu ze široka debatu s Radkem Johnem, „co my dva si budeme nalhávat, politika je pěkné svinstvo.

Jenom udržet na uzdě všechny ty rebely mě přijde na slušné peníze a pak to ještě vykecají do novin! Nevděčníci.“

„Já je, já je..“

„Ale nech to na mě, do latě je dám sám. Přece by sis nešpinil ruce. A pak, nejsi žádný drsoň, máš své ideály. Proč bys je měl narušit nějakými levárnami? Já už mám na hlavě másla dost a tak tu tíhu přežiju.“

„Ale já myslel, že bych…“

„Neboj, mám všechno vymyšlený tak, aby naše strana naopak posílila a všem vytřela zrak. Stačí, abys stáhnul..“

„Tady?“

„Kalhoty ne, stáhni kandidaturu. Já si pak odklikám, že budu předsedou a z tebe se stane velevážený předseda čestný!"

"Ale.."

"Víš ty vůbec, co je to za poctu? Vždyť si to žádná jiná koaliční partaj nemůže dovolit, scházejí jim osobnosti tvého formátu.“

„Já..“

„Jsem rád, že jsme se domluvili. Víš, abych byl upřímný, moc ti závidím. O takové funkci jsem odjakživa snil. Ale cožpak by někdo uvěřil, že jsem skutečně čestný předseda? Jako nečestný nikoho nepobouřím, to je normálka. A tebe budeme vystavovat. 

Podívej se, kam až to dotáhl takový čestný předseda oódesky Klaus. A taky se předtím cukal.“

Jan Dvořák