Premiér se stal terčem kritiky, protože ve druhém kole nešel volit, čímž prý dal velmi špatný příklad veřejnosti, která se pak ve ztečené míře obtěžovala k urnám jít.
Andrej Babiš udělal ovšem dobře.
Neměl koho by volil, pakliže jeho favorit za ANO se do druhého kola nedostal. Premiérovi se proto přirozeně nechtělo dát hlas buď kandidátovi z opoziční ODS, nebo z nevládního STANu. Mohl sice vhodit do urny obálku (prázdnou), aby šel příkladem a dostal se do televize, avšak byl by to nedůstojný tyjátr, a zavdal by důvody k mediálním spekulacím, koho že vlastně z konkurence volil. Tak raději odjel do zahraničí.
Většina z těch, kdo rovněž nevolili, však zůstala v dnes už takřka pomyslných hranicích České republiky. Doma, na chatách atd.
Zaslouží si snad kritiku? Je to jejich věc.
Jejich věcí však není skutečnost, že Senát je vnímán jako nedochůdče, bez kterého se lze obejít. Proto tedy, hlavně proto ona malá účast.
Žehráme na to, jak markantní rozdíl je mezi počtem voličů v prvním a druhém kole. Musíme si ovšem uvědomit, že pokud se do druhého kola nedostane preferovaný kandidát, volič se pak ocitne ve stejné situaci jako premiér v Průhonicích. Proč by měl dát hlas někomu, koho nechce?
Podíval jsem se na volební výsledky a sečetl u všech obvodů počet získaných procent dvou postupujících kandidátů. Číslo, které zbývalo do stovky, je pak počtem procent voličů, kteří pozbyli důvod jít volit ve druhém kole. Jen namátkou, bylo to 70%volličů z Chrudimi, 69% z Prostějova, 67% z Prahy 8. V Českých Budějovicích to bylo „jenom“ 32 procent účastníků volby z prvního kola, kteří teď už neměli koho volit, stejně jako 37% z Teplic. V průměru to vypadá, že důvod volit ve druhém kole neměla téměř polovina z těch, kteří volili týden předtím. I to je třeba si uvědomit, pokud se nad nižší účastí pozastavujeme.
Jednokolový systém by zřejmě řešením byl, ale do toho se politikům kupodivu nechce.
