Příliš tvrdý kurzarbeit

Aniž by slibovaný kurzarbeit vláda v minulých dnech precizovala, z mnoha stran se už ozývaly výtky a pochybnosti o jeho reálné pomoci firmám a zaměstnancům. Úterý mělo vnést jasno.

Po definitivním rozhodnutí, že stát firmám poskytne 80 procent náhrady mzdy za lidí v karanténě nebo u zavřených provozů, a 60 pct. dá na mzdy pracovníků firem, které nepracují „naplno“, by se dalo čekat, že kritika ustane.  

Neustala. Ozvalo se remcání. A situace se politizuje. Někteří pamětníci starších časů si znovu nostalgicky povzdechli: Zlatí komunisti (tedy ti z minulého režimu, ne současní oligarchovi přisluhovači.)

Dnešní kurzarbeit je prý asociální, což za reálného socialismu v obdobné situaci určité pracovní skupiny nepociťovaly. Tehdy byl tak ňák víc pro lidi, protože na plné peníze stačilo makat jen velmi omezeně.

TO  BY SE DŘÍV STÁT NEMOHLO, ABY  SE HRADILO PODNIKŮM JENOM 60 PROCENT. TENKRÁT JSME STRÁVILI V LOKÁLE DVĚ TŘETINY PRACOVNÍ DOBY A NIKDO, PODNIK ANI MY, ŠKODNEJ NEBYL. A JEŠTĚ JSME K PLNÉMU PLATU BRALI ZA ČÁSTEČNOU DOCHÁZKU DO KURZARBEITU PRÉMIE.