Prezident je na zhroucení, Babiš ho předběhl!

Prezident sice netrpí onou strašlivou chorobou, kterou mu před časem lživě přiřkl jistý bezvýznamný regionální politik - aktuálně však propadl zlostné tesknotě.

Situace dospěla už tak daleko, že první dáma zcela diskrétně požádala mluvčího Ovčáčka, aby pomohl, protože „doma už to s ním není k vydržení.“

Prezident totiž teskní po Bílém domě a velmi ho rozrušila zpráva, že premiér tam byl oficiálně pozván dřív než on, ačkoli už před lety právě jemu Trump v telefonu řekl, že „ať se staví“, jenomže pozvánka dosud nikde.

„Já bych měl řešení“, slíbil Ovčáček a druhý den přinesl prezidentovi speciální brýle a virtuální hru, která se jmenuje „Vítejte v Bílém domě.“

Vypadalo to, že prezident je prohlídkou zcela pohlcen a nadšen, avšak jen do okamžiku, kdy se otevřely dveře Oválné pracovny. „Ale tam sedí Obama, ne Trump!“ zvolal zklamaně prezident, strhl si brýle a opět propadl tesknotě.

Kancléř Mynář rovněž přišel se svou troškou do mlýna. Napadlo ho, že kdyby se  fasáda lánského zámku přetřela na bílo, mohl by se prezident po zahradě procházet a aspoň na chvíli popadnout iluzi, že už má bílý dům na dosah.

Jenomže taková úprava by trvala dlouho a prezident by mohl nabýt dojmu, že se s ním hraje nečestná hra.

„Kdyby pan prezident šel na kompromis, a nevyžadoval zrovna Bílý dům,“ přispěl s iniciativou šéf lékařského koncilia, “byl bych schopen mu u nás ve fakultce zařídit nadstandardní bílý pokoj.“

Nakonec všem vytrhl trn z paty ambasador Kmoníček, který prezidentovi zprostředkoval krátký rozhovor s Donaldem Trumpem po skype. Miloš Zeman vyslovil přesvědčení, že premiér s prezidentovými poradci dojedná okruh otázek a termín, kdy se bude moct osobně v Bílém domě stavit. Všechno proběhlo OK, a až na samém konci si Trump trochu postěžoval, že zvuk Zemanova hlasu se oproti pohybu úst znatelně opožďoval.

„To bude možná tím, že k vám šel oklikou přes Peking, ale tak už to u nás chodí..“