Přestřelky Chovance s Babišem svědčí o kulturní ubohosti politiků, míní slušní občané

Nejenom aktuální roztržka kolem policie, ale trvalé napětí v koalici, které se projevuje siláckými výroky jedněch o druhých s výjimkou třetích, kultivovanou část veřejnosti zneklidňují.

-Řeknu vám, pane docent, že takové nechutnosti s tím věčným překřikováním, jak to dělá Chovanec s Babišem, by se dřív stát nemohly!

-Kdy, dřív, pane soused?  Když jsme byli mladý?  To by se opravdu za vlády jedné partaje stát nemohlo.

-Ale já myslím dobu už po převratu.  Copak si takhle politici během dne nadávali?

-Aha, to chcete říct, že tenkrát byla ještě nějaká politická kultura?   

- A nebyla snad?

-Ale to vás zdání klame. Není to v kultuře, ale v rozvoji informačních technologií, jestli mi rozumíte. Tak já vám to vysvětlím. Tehdy ještě u nás nebyl internet, ani twitter, ani čtyřiadvacítka nevysílala, byla jenom jedna televize.

-A co jako?

-Třeba to, že si politici nemohli přes telemost několikrát denně nadávat. To museli hezky počkat až na večer, jestli je pozvou do zpráv, nebo až na neděli, jestli je vyzpovídá Ota Černý, no a do té doby jim většinou hlavy už zchladly, nebo se už hádali o něco úplně jiného.

Nebo si všimněte toho ping pongu na twiiteru, jak jeden politik o druhém napíše, je gauner, a už za chvíli mu to ten gauner vrátí, když mu dá nálepku zloděje a korupčníka. A hned potom se to objeví na zpravodajských portálech, v rádiu i v televizi. To je rychlost, co?

-Jo, fofr to je.

Máte pravdu, že dřív to měli politici o moc těžší, aby si mohli veřejně vynadat. To musel jeden toho druhého napadnout v novinách - a to znamenalo napsat na psacím stroji článek, umluvit redakci, aby ho otiskla  a  pak obden čekat, co ten druhý nato. Nebo si museli vzájemně psát sprosté dopisy, ale to taky bylo na dlouhé lokte, a hlavně se to volič nedozvěděl.

-Přesně tak. To se na takovouhle mašinérii radši vykašlali a nadávali si až ve sněmovně – ale tam to taky nebylo ono, bez přenosu v televizi tomu chyběla ta dnešní šťáva.

-Máte recht, za to může doba. A politici jsou vlastně její obětí, nebýt těch možností, chovali by se jinak.

-Nebo bychom o těch podrazech nevěděli on –line.

-Ale zato bychom měli klid na práci. My dva tedy spíš klid pro zasloužilý odpočinek,  a nemuseli bychom se v jednom kuse rozčilovat.

Ukažte, koho kdo už dneska zase osolil.  Ale dává mu to...