Přepadení za bílého dne

Bude to denně hezkých pár tisíc kolemjdoucích, kteří se v centru Prahy stávají objekty cíleného zásahu sice ne na solar, ale na místo ještě citlivější - ušní bubínek. Útok je to přesně mířený a je nemožné se mu vyhnout, protože akustické „kaťuše" na vás překvapivě zaútočí ze tří stran.

  Když se trochu zmátoříte z toho co se vůbec děje a o jaké podivné zvuky jde, přijde vysvětlení.

Ze stěn tramvajové zastávky vás reklamní poutače upozorňují na novou expozici Pražské ZOO s jihoafrickými lachtany. A protože Praha je už oblepená přehršlí lecčeho a člověk ty nápisy ani nevnímá, přišel na pomoc zvuk. Vtíravý až až... Až z toho hlava přechází a nejeden „čekatel" na tramvaj proto přejde do důstojné vzdálenosti. Zřejmě i proto sedačka uvnitř téhle akustické komory je překvapivě volná. Snad jen mladíkovi se sluchátky, které mu do uší perou ještě víc decibelů než lachtani a pak té starší nedoslýchavé paní je hej.

Dobrý marketingový nápad, který nepřeslechnete. Paradoxně uskutečněný u stanice I.P.Pavlova, pojmenované podle  známého ruského fyziologa, který zkoumal reflexy na různé vnější podněty. U psů, což nebude náš případ.

Bývalý ředitel Fejk prostě dokázal ZOO nadstandardně zviditelnit. A nejen to, i zeslyšitelnit. Také v New Yorku, jeho novém působišti, přece existuje MHD a proč tedy nepolepit stanice reklamou na Czech Center a doprovodit ji, dejme tomu, řevem lva. Samozřejmě českého, ne toho z MGM, ten už si vyřval Oscarů dost.

Jan Dvořák