Přenos prošpikovaný řečmi – tomu se říká speciál

Dalo se to čekat už ve chvíli, kdy se na obrazovce objevila ananonce, že Čtyřiadvacítka bude v sobotu vysílat „speciál“ z programové konference ČSSD - že totiž zažijeme obvyklé schéma, jak takový pořad má pro ty divácké prosťáčky vypadat.

A také k žádnému zklamání proto nedošlo.

Speciál v pojetí ČT opět spočíval v tom, že přímý přenos z jednání v sále byl prošpikován tzv. chytrými řečmi ze studia. Buď analytičky, z níž moderátor mámil názor na to, do jaké míry jde o přelomové jednání, jakoby chudinka v té chvíli už mohla mít jasno anebo hostů, z nichž jeden mluvil nepředpojatě se znalostí situace a druhý neměl daleko k divokým bloggerům s karmou kolem třicítky.

Divákovi, jemuž se při slově sociální demokracie apriori neotvírá kudla v kapse a rád by si udělal jasno sám, to televize zase překazila. Zbytečnou iniciativou a snahou ke všemu se vyjadřovat. Namísto aby „jen“ tiše zprostředkovávala. Tím spíš, že tentokrát nešlo jen o silácké řečnění stranických starousedlíků, ale o dialog s teoretiky, který by mohl zajímat kde koho, pokud už nemá definitivně vystaráno.  

Chápu - je těžké udržet na uzdě skupinu komentátorů a analytiků, když nutkání říct názor, před kterým si někdo sedne na zadek je silné k nevydržení, ale proč to neschovat až „na pak?“ Až konference skončí. Až ten, kdo chce všechno slyšet, už bude mít svůj názor a pak ho může - bude-li tápat - konfrontovat s míněním analytika.

Takhle divák dostane z místa jen část informací. Ovšem – a to je absurdní – televizní hodnotitel taky, pokud právě sedí před kamerou.

Jan Dvořák