Premiérův děsivý propad

V hitparádě popularity politiků musel premiér své třetí místo z ledna tohoto roku teď přenechat kolegovi Zaorálkovi, což svědčí o tom, jak hluboký pád je to fakticky, neboť ministr lvem salónů, ani nijak zvláštním bavičem není.

Sobotka je teď na pátém až šestém místě, a o příčky se dělí  s ministryní Šlechtovou.

Takže si jistě dokážeme představit, o jak velkou popularitu asi může jít, jestliže je na stejně úrovní s kolegyní, kterou zpopularizoval boj proti papírovým rakvím a  prosazení magisterského vzdělání pohřebáků.

 Ovšem Sobotka má ještě jisté rezervy v tom, že na těle postrádá kérky. To ministryně Šlechtová právě uvažuje už o druhé. 

Možná že premiérovi by vhodně umístěné tetování a jeho široká medializace pomohla prodrat se výš, nebo by aspoň zabránilo tomu, že by Šlechtová vyšoupla Sobotku  ještě níž.

Kdybychom se však dokázali podívat na  žebřík jinýma očima, a popularitu politiků nahradili popularitou třeba komiků, pak nejúspěšnějším bavičem v zemi, který je populární u každého druhého občana (56%) by rovněž  byl  Andrej Babiš.

Ovšem ani premiér by  jako bavič vůbec špatně nedopadl. Svými komickými výstupy by oslovil 39 procent lidí, nesporně tedy každého třetího z publika, takže přiměřeného potlesku by se dočkal, pokud by ho nepřehlušilo dvoutřetinové bučení nebo pískot.

Ale politika je politika. Tam se střízlivě neuvažuje. Každé procentíčko dolů vnímají politici, zejména ti délesloužící z tradičních stran, příliš osobně. Většina z nich se pak začne přehnaně hlídat, aby činili jen populární kroky. Přičemž si neuvědomují, že populárnější kolegové z nových stran bodují u publika naopak počínáním sporným, avšak odvážným. Proto se politici klasických stran nedokáží vyšvihnout nahoru, a svoji situaci vnímají naprosto fatálně, jako zralou na „provaz“, nejpozdějc do švestek.