Předvánoční dohoda k „sežrání“

Ještě dnes ráno jsme četli v novinách ozvuky na šíleně tajnou hradní dohodu, kterou ukul z piklů pan president těsně před Vánocemi s vládou, aby nepadla.

Kolik žurnalistů, politologů, politiků a čtenářů se k ní rozhořčeně vyjadřovalo právě pro její utajenost, což je v demokratické zemi – natož v takové, kde se vše hned s prominutím vykecá – neslýchané pošlapání základních principů života svobodné společnosti.

Vzpomeňme, jak aktéři oné dohody s vážnými tvářemi a pevným hlasem divákům sdělovali, že dali slovo, že obsah dojednaných bodů nikomu nesdělí. Leda přes vlastní mrtvoly lámané v kole.

Na ně tedy nedošlo, ale „profláklo“ se, že na přání VV padne policejní prezident výměnou za jmenování generálního inspektora dosud neexistující superinspekce pod taktovkou ODS a že prý se trochu upozadí Ivan Langer.

O dalších bodech se hrůzou ani nešpitalo. Musely být zřejmě strašlivé, něco jako Moskevské protokoly ze srpna 68 nebo Mnichovská dohoda, které měly nedozírné následky.

Stačil jeden oběd v Lánech a všechno je jinak. Jak po slavnostním menu pan president sdělil,  a pan premiér nekladl tomu odpor, žádná hradní dohoda prý neexistovala. A jestliže ano, tak podle následného vyjádření Miroslava Kalouska se prý už „zkonzumovala.“ Tak jako jelení kýta z lánské obory.

To je moc dobrá zpráva a poučení, že hlad má někdy velké oči. Stačí pár svátečních dnů cpaní a máme po starostech s nějakými tajnostmi.

Ano, takové dohody jsou vítány a věřme, že příští můžeme očekávat nejpozději počátkem dubna.

Nesmějí je však nafukovat jako hypoteční bubliny neseriózní a málo uvědomělí novináři. Dohromady přece o nic nešlo, tak co?!

Byla to jen taková předvánoční – jak to říct a moc neurazit – brnkačka na nervy, aby pak novoroční úleva bylo o to větší.

Prostě tajná dohoda k rychlému „sežrání“, aby se v novém roce mohla servírovat krmě hutná a pěkně vypečená.

Že vás na takový fastwood přešla chuť?

Jan Dvořák