Pozor na veliké riziko při posouvání hodinových ručiček

Loni to podle šéfa EK Junkcera vypadalo, že letos už žádné posouvací manévry kvůli přechodu z času na čas nebudou - ale to si fandil příliš, když předpokládal, že rok Unii stačí, aby přešla na jediný čas.  

Má se tak stát za dva roky, pokud se ovšem sedmadvacítka - ale spíš osmadvacítka, protože  VB si v té době stále bude odchod ještě ujasňovat, pochlapí a dokáže se dohodnout, zda bude celoročně všude platit letní nebo zimní čas.

Zatím to na konsensus nevypadá. Nejenom mezi státy, ale ani uvnitř jednotlivých zemí. Bylo by proto velmi rozumné, a hlavně demokratické, uspořádat v té věci nemanipulovatelná národní referenda a převažující názor, v předem odhadnutelném poměru jako bylo u nás volební vítězství Zemana nebo referendum o brexitu, pak stanovit jako závazný unijní BČ (Bruselský čas), platný ve všech zemích.

Než k tomu však dojde, respektive nedojde, nezbývá nic jiného, než aby si akurátní seřizovači hodinek počkali na druhou hodinu ranní, a pak rezolutně konali.

-Bédo, nechrň, už budou dvě.

-Dyť jo.

-A nezapomeň, že přetáčíš dopředu!

-Dyť jo, Liduš.

-Ježišmarja, Bédo, cos to proved? Měl jsi posunout ručičky dopředu o hodinu, a ne o dvacet let! Koukej je zase vrátit!

-Dyť jo.

-No, a vrať je zpátky rovnou o čtyřicet let, kdy se o mně chlapi prali do krve…