Pozdě naftu honiti, když ji "stát" svěří do opatrování kdekomu

Je to smutná zpráva, že německý insolvenční správce definitivně rozhodl, že část naší železné zásoby nafty, kterou jsme kvůli rozložení rizika fikaně uskladnili v Bavorsku, už nikdy neuvidíme.

Německá firma, respektive společnost tam registrovaná, kupodivu měla české vlastníky, což jaksi u žádného z vládních představitelů ani úředníků nevzbudilo pozornost. A naopak si zakládali na tom, jak výhodný kontrakt se solidním německým partnerem uzavřeli.

Jenomže firma zkrachovala a své dluhy uhradí i naší naftou. Konec. Patnáct procent z celkových krizových zásob, což představuje dvě miliardy v českých, už nám pane říkat nebude.

Premiér Sobotka a ministr Mládek, co vždycky ujišťují, že pro případ utažení kohoutů z Ruska jsme dobře připraveni, se musí teď vyrovnat de facto s utažením kohoutů německých. To jsou paradoxy  

 -To je ale (píp)!

-Ale klid, Bohouši, přijdeme o zásoby jenom na dva dny.

-Na dva, a na který?

-To nevím, ale hlavně, aby to nevyšlo na nějaký letní víkend. To by nás motoristi sežrali, kdyby nebyla nafta.

-A co když to vyjde na zimu?

-To by bylo lepší. Lidi auťáky moc nejezdí, a ti kteří topí naftou si holt budou muset vzít teplé prádlo. Vidíš, jak se nám ta orientace na plyn a jádro teď může hodit.

-Hele, a co kdybych trochu na Němce přitlačil a chtěl od nich jejich naftu ještě jako válečnou reparaci. Když to zkoušejí na Merkelovou Řekové, tak proč ne my?

-To neprojde u Babiše. Víš přece, jak ti ještě z Ameriky vzkázal, že žádné Řecko u nás nepřipustí.

- (píp)

- (píp)