Za mého dětství se ředitel školy třásl před inspektorem, jenž jako rodilý podkarpatský mluvčí na nás chtěl, abychom na tabuli předváděli krasopisně azbuku. Když nám to nešlo, ředitel nesl i politické následky.
Že hrubě podceňuje výuku jazyka našich přátel.
To všechno odnes čas. Inspekce dnes už není postrachem ředitelů a učitelů kvůli tomu, že by jejich školy a třídy měly snad špatné výsledky, to je tolerovatelné.
Pedagogové se obávají toho, že inspekce usoudí, že škola krátí děti na jejich přirozených právech. Že jim upírá možnost používat mobilní telefony. Nejenom během vyučovací hodiny, což by se v krajním případě dalo i pochopit. Ne každý učitel je schopen soustředěně podávat výklad v „kulise“ telefonických hovorů několika dětí najednou a za četného vyzvání mobilů ostatním žákům.
Zato krajně omezující jsou však přísné zákazy telefonování i o přestávkách, což není ojedinělý jev. Školy tak ovšem činí zcela neoprávněně, ředitel/ka se k bezbranným dětem chová jako bezohledný gosudar/ carevna. Přitom ani nezajistí na každém patře bezplatné telefonní „budky“, aby komunikační izolací děti neztrácely sociální vazby.
Pakliže Inspekce takový brutální zákaz zjistí, okamžitě požaduje nápravu. Naposledy se v médiích psalo o škole v Boskovicích, kde po loňském odhalení zákazu mobilů o přestávkách si vedení postavilo hlavu a odmítlo zákaz zrušit. Až reálná hrozba, že kvůli ignoraci závěrů ŠI vyškrtnou školu z rejstříku, donutila ředitele, aby zákaz odvolal. Právo dítěte na svobodnou komunikaci zvítězilo. Inspekce tak prokázala svoji nezastupitelnost.
S tímto široce medializovaným případem kontrastuje jiné, také závažné zjištění inspektorů, které se však na veřejnost zatím nedostalo.
Na jedné základní škole ŠI rovněž odhalila protiprávní zákaz používání mobilních telefonů po celý vyučovací den včetně přestávek. O „běžný model“ však nešlo. Zákaz se netýkal žáků, ale učitelů. Ti vůbec nesměli z mobilů telefonovat, pouze ze dvou pevných linek.
Když Inspektor vyšetřoval, jak je možné, že k zákazu došlo, ředitel se málem rozplakal. Prý nemohl nic namítat, protože žákovská samospráva, orgán, který je výrazem demokratizace školství, takový zákaz vydal.
Inspektor si nechal předsedu samosprávy, žáka 8. C předvolat a důrazně mu přikázal, aby grémium samosprávy zákaz okamžitě odvolalo.
„A proč? Oni si začali, nejdřív zakázali volat nám, tak ať vidí, jaké to je.“
„Ale já ti, tedy já Vám znovu nařizuji, abyste zákaz zrušili! Jinak..“
„Jinak, co?“ postavil se šéf samosprávy zpupně.
„Jinak, jinak školu - zrušíme!“
„Už aby to bylo..“
Ke školákům je třeba volit citlivý přístup s minimem omezujících faktorů, které by u dětí mohly vést k psychickým traumatům – nesmyslné zákazy ze strany neodolných pedagogů, jak je odhaluje Školní inspekce, jsou ostudou a klíčovým problémem
dnešního školství.
