Pošťácká pohádka a OLAF

" Mohlo být k půlnoci, když pošťáka Kolbabu probudil takový šramot, jako když myši ťápou po podlaze. Heleme, řekl si, máme tu myši. A když se tak kouká po těch myších, vidí, že to nejsou žádné myši, "ale poštovští skřítkové…“

Pošťáckou pohádku Karla Čapka zdá kde kdo. Ovšem jen málo kdo tuší, že nešlo o pohádku, ale o popis situace, která na poště setrvává dodnes.

Čapek upozornil na schopnost skřítků přiložit si obálku k čelu a hned znát obsah dopisu. Ono se to sice ani tehdy nesmělo, protože tím porušovali listovní tajemství, ale na straně druhé se skřítkové snažili odesilatelům i adresátům různě pomáhat. Když někdo v dopise žehral, že něco nemůže sehnat, tak skřítek na okraj dopisního papíru vepsal, kde je věc k mání. A když pošťák měl například doručit dopis se smutnou zprávou, učinil skřítek do rohu obálky tečku, a pošťák hned věděl, že si nemá dělat šoufky.

A dnes to nechodí jinak. Například v noci z pondělka na úterý skřítci objevili hned tři dopisy od nějakého Olafa z Bruselu, určené Ministerstvu financí, Státnímu zastupitelství a vládě. A měly být doručeny spěšně.

Vedoucí směny byl však skřítek zběhlý v politických poměrech, a už samotný odesilatel OLAF byl pro něj signálem, že půjde o citlivou mimořádku. Když dopis přiložil k čelu, nabyl jistoty, že v obálce je rozbuška, tedy politická. Doručit tenhle dopis spěšně, ještě do Ježíška, by pro jedny mohlo znamenat důvod k obzvlášť veselým Vánocům a ke šťastnému vstupu do Nového roku, ale pro druhé naopak velmi černé svátky a ještě černější Nový rok.

Dobrý skřítek se snažil  ve veřejném zájmu dopisy pozdržet, ale když už i v novinách se ptali, kde dopisy jsou, když je prý Brusel před týdnem do Prahy poslal, vymyslel mužíček šalamounské řešení. Z obálek původní dopisy vyndal a dal dovnitř něco jiného. Doručovatelka Kolbabová mohla dopoledne dopisy roznést …

"No prosím, poslali nám to na DVD", řekla si ministryně financí, když obálku otevírala. 

A kdypak i nám, "plebsu", někdo aspoň naznačí,  co OLAF píše?

Abychom netápali v otázce, jestli premiéra máme ukřižovat jako euro-zločince , a to s dobrým pocitem zadostiučinění, že jsme vždycky říkali, že je to podvodník. 

Anebo zda ho naopak  máme vyzvednou na piedestal za pravdomluvnost, že "v ničem nejede a nejel", o čemž jsme byli přesvědčeni od samého začátku špinavého obvinění.