Místopředseda Senátu Zdeněk Š., byv po svém volebním neúspěchu v sobotu vyslýchán Václavem Moravcem na dálku z Hodonína, tvářil se ke své prohře smířlivě.
Jenomže něco neštymovalo. Respondent měl velké tmavé brýle, trochu přidušený hlas, nejistý postoj. Jako by to včera byl někdo jemu pouze podobný, třeba dvojče pana senátora Š., nebo snad mladší bratr, který jej v těžkých minutách mediálně zastoupil.
Pokud dáme této vysoce pravděpodobné " teorii mluvčího " průchod, musíme se ptát po skutečných motivech toho, proč byl v televizi „jiný“ Š.
Nabízí se poměrně jednoduché vysvětlení. De facto už bývalý senátor si dobře spočítal, že jeho dvacetiletá politická kariéra je u konce, že vidina Hradu se rozplynula, protože ani moravský volič nedal svým hlasem najevo, kam - mimo jiné - bojovník za „veselejší cyklistiku“ opravdu patří. Aby se s novou situací Z.Š. rychle vyrovnal, sáhl nejspíš po uklidňujícím demižonu. Pak by bylo pochopitelné, že k volebnímu neúspěchu si ještě navíc nechtěl uříznout ostudu v televizi artikulační nedostatečností, která by se mohla projevit, a nechal se proto v rozhovoru zastoupit.
Jak prosté by to bylo vysvětlení, bylo-li by tomu tak skutečně.
Objevily se však nové indicie, které napovídají o zcela jiném, a temném důvodu senátorovy nepřítomnosti. Měl doplatit na svoji nezkrotnou vášeň, hraničící až se závislostí. Chtěl si pořídit ještě jedno poslední senátorské selfie, jenomže došlo k jisté záměně technického zařízení..
P.S.
Už teď však z kruhů blízkých hodonínským sklípkům prosákly námitky, že jde o podvrh, že senátor Š. po svém volebním neúspěchu už přišel k sobě, a začal úspěšně odbourávat. Takže člověk, už nemůže nikomu věřit...
