Poslední šance

 Desítka zákonodárců se chce zachovat jako před třiceti lety poslanci Federálního shromáždění, kterým strana přikázala zbavit se fyzicky i psychicky vyčerpaného generála Svobody, který už nestačil dělat důstojnou image Husákovým záměrům. Sepsali proto zcela nový paragraf a s formálními poctami se s  prezidentem  rozloučili.

Teď ani nový paragraf sepisovat nemusí. Silnou kávu vlastizrady lze spolehlivě suplovat usnesením, že Klaus "nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat". Tímto důvodem může být podle právních autorit i otálení s podpisem  Lisabonské smlouvy.

Vehementě o to usiluje senátorka za ČSSD Alena Gajdůšková, a není  to poprvé, dřív ale prosazovala použít proti Klausovi vlastizradu. Ještě předtím mu chce dát poslední "šanci" - kladně reagovat na písemnou výzvu, aby smlouvu ratifikoval.  

Ať se  ale nejdřív zeptá doma na Zlínsku třeba  sedláků, jestli jim voní  nové instrukce z Bruselu kolem domácích zabíjaček.

A kdo ví, jestli po Lisabonu nenařídí Evropská komise odvádět z vepřů povinné desátky (dvacátky, padesátky) ve formě ještě teplých(s přesně určenými stupni Celsia) jelítek sousedům. A ti zas budou povinni je neprodleně zkonzumovat, aby nepodlehly zkáze. Ono už teď platí nařízení rozdávat dětem ve školách k svačině ovoce. Nevím jak drasticky se trestá jeho odmítnutí a preference soukromé čokolády, ale nejenom pan prezident jistě pamatuje doby, kdy v českých školách a družinách do vás lili téměř násilím rybí tuk. Pravda, fyzickému zdraví to spíš prospělo než uškodilo; existence pouhých tří, čtyř unifikovaných deníků jako prevence k informačnímu přehlcení ovšem posloužila taky.

Právě tuhle „plíživou" přestavbu desítek národů, národností i států  Evropy v jediný sterilní produkt s Centrálním mozkem prezident nechce jen tak připustit.

A to je špatně?

Jestliže ano, pak ho suďte, ale podle nového paragrafu, třeba Eurozrady.

Vlastizradu by strana žalující stěží prokázala. A obhajoba, zastoupená přímo žalovaným, by si na rozpacích pěkně zgustla. Takový proces od dob  toho „opičího" kdysi v Americe, tu ještě nebyl.   A taky nebude.

Spraví to buď stručné (a ostudné) usnesení zákonodárců o nezpůsobilosti nebo zdravý rozum. Proroka ukamenuješ - proroctví se nezbavíš.

Ale teď už se vlastně může leccos a bez rizika, když za prezidentem reálná politická síla nestojí. Kdo z  odvážných by si nepřisadil.

 

Jan Dvořák