Dřív než naše orgány rozhodly o Babišově střetu zájmů, přišel evropský soud s verdiktem, který se rovněž premiéra v jiné věci dotýká - stejně jako Maďaři a Poláci jsme se provinili zpupným odmítnutím přijmout přidělené uprchlíky.
--Liduš, tak jsme prý porušili evropské právo.
- Opravdu? To je ale rána, Bédo! Já jsem tě varovala, abys Babiše nevolil, ale ty sis říct nedal.
- Co s tím má Babiš společného? Tehdy řídil finance.
-Kdybys pak ale volil jako já, socany, mohli zvítězit a premiér Zaorálek by Sobotkovo neprozřetelné odmítnutí kvót jistě rád napravil. To se ovšem od umanutého Babiše čekat nedalo.
Co budeme teď dělat?
-Co bysme dělali? Nic nám za to nehrozí, takže se nevzrušuj a myslí radši na virus.
-Jestli je to jedno tobě, tak mně ne. Cožpak s takovým cejchem porušovačů unijních zákonů, se dá žít?
A já ten cejch mám taky, a přitom jsem Ano nevolila, stejně jako ostatní nevinní, a lidé z neziskovek i Chvilkaři!
Jak k tomu přijdu, abych se vezla s tebou a tobě podobnými? Můžu já s tímhle znamením jít vůbec mezi lidi, abych se nepropadla studem?
-Tak hele, jsme v tom všichni, tak co? A mezi lidi stejně moc chodit nemůžeme, a když už se za ten cejch tak moc stydíš, tak si dej roušku ještě přes čelo.
-Slyšíš?
- A co?
-Že studem zařval český lev.
-Lev? To byly brzdy od auťáku,ty fantasto.
