Policista, ten těžkou službu má. Obzvlášť, když natrefí na Kena

Není to žádný med pracovat v bezpečnostní složce převážně na ulici. Obzvlášť, když uhodí vedra, jako teď.

Městský policista, stejně jako ten republikový, si nemůže dovolit onen luxus jako úředník na home oficce, aby do služby, kdy nám má  pomáhat a chránit nás, nastoupil jenom v tílku, kraťasech a v žabkách. Musí být v plné „zbroji“, tím spíš v krutém prostředí nástrah velkoměsta.

Zato ho čekají nevšední zážitky, ale i adrenalin, kdy se musí rozhodovat – a to rychle, správně a navíc ještě korektně. Aby neurazil pachatele, protože zejména on má svá práva. Ale spíš než s těžkými zločinci se běžný policista setká s přestupníky. Třeba jako teď, kdy si to mladý muž s rouškou, která mu vyčuhuje s kapsy,  podezřele štráduje zprava doleva a zpět, a pak znovu doleva, jakoby pod nějakým vlivem pozbyl orientaci.

-PARŤÁKU, NESEBEREME HO? JE ZRALEJ NA ZÁCHYTKU.

-CO BLÁZNÍŠ? TO JE MINISTR VOJTĚCH.

U NĚJ JE TO NORMÁLNÍ POHYBOVAT SE OD ZDI KE ZDI..