Patologické opisovačství pana doktora, nebo vlastní zkušenost s násilím?

V uplynulém týdnu hanácká univerzita potvrdila, že sítem počítačového programu odhalujícího  nepřiznaně „převzatý“ text, neprošla někdejší disertační práce dnes významného komunistického poslance s tituly  JUDr., PhDr. a Ph.D.    

-Pane docent, co jako kantor z vejšky říkáte na to, že se kdejaký poslanec chlubil cizím peřím?

- Bylo to od nich velmi nečestné. Ovšem dneska už by se něco takového stát nemohlo – tedy, opisovat se bude věčně, to ano, ale počítač to odhalí, takže podvádějící student diplom nedostane.

-To vám povím, že poslanec Ondráček měl pěknou smůlu, a štěstí zároveň. Počítač sice dokázal, že práci z větší části obšlehl, ale kliku má v tom, že to bylo už před lety a proto mu titul vzít nemohou.

-Víte, pane soused, já tomu Ondráčkovu opisování moc nevěřím, jestliže je překvapivě tolik vzdělaný a už předtím měl doktorát z filozofie.

-A proč tomu nevěříte?

-Protože k opisování neměl důvod, mohl čerpat z osobních poznatků a zkušeností. Jako téma měl přece něco o násilí…počkejte.. násilí jako patologický jev, myslím.

A protože kdysi byl v esenbáckém pohotovostním pluku a ještě po dvaceti letech hrdě přiznával, že při rozhánění demonstrací si do lidí docela rád bouchnul, dokonce i do žen, tak rozhodně o čem psát měl a nemusel se snižovat k trapnému opisování. Myslím si, že se mu křivdí. To víte, je to komunista, výročí Listopadu klepe na dveře, a tak je teď dobré všechno, co ukáže minulost ve špatném světle.

- Pane docent, já to jako vy nevidím. Pokud si vzpomínám, tak téma té jeho obšlehnuté disertačky nebylo o násilí policejním, ale o násilí v rodině, takže..

-V rodině? Aha.

No dobře, tak asi psal o zkušenosti s domácím násilím, jak ….jak sjednával pořádek v rodině.

-Prosím vás?!  Takoví jako on si troufnou bouchnout akorát tak do cizích, někde venku - tam si hrají na geroje, ale doma, tam jsou pod pantoflem, a dost možná, že i sami něco slíznou. No jo, ale kdyby to bylo takhle, tak by skutečně opisovat nemusel, jestliže by měl vlastní zkušenosti s  domácím násilím. Ne jako patologický útočník, ale jako oběť..

-No vidíte, a vy jste z něj taky hned dělal opisovače.   

- - - - - - -

P.S.

S mladickými zkušenostmi pana poslance s násilím je to daleko složitější, než jak jsem v textu věc nezodpovědně zlehčil a překroutil až k vyznění, jakoby se na násilí snad osobně podílel.

Pan doktor Ondráček v době, kdy doktorem ještě nebyl, okusil pouliční násilí na vlastní kůži, a nejenom on sám, obětí útočných živlů se stal celý pluk. Vysvítá to z autentického svědectví(ZDE) vysílaného v roce 89 Československou televizí.