Partie Jany Bobošíkové

Petr Šimůnek měl v nedělní Partii na Primě dost smůlu.

Pozval si totiž do diskuse jako jednoho z hostů ostřílenou a nesmírně asertivní moderátorku Janu Bobošíkovou,t.č. poslankyni Evropského parlamentu a kandidátku pro blížící se volby do nového ctihodného tělesa.

 Byla to ona, kdo udával debatě tón, kdo se snažil, a vesměs úspěšně, otevírat témata a mít vždy poslední slovo jako shrnutí problému. 

Richard Falbr byl jako protihráč vlastně jen trochu živoucím sparingpartnerem, který do sebe nechal od soupeřky sice graciézně, avšak přesto bušit. Jednou si to určitě zasloužil, to když se moc divil, že by europoslanci snad měli brát míň, když vlastně dělají stejně jako jejich bruselští kolegové.

Jana Bobošíková využila každé minuty k výrazné sebeprezentaci, k přesvědčivému formulování stanovisek hnutí za které teď kandiduje. Ale především zdůraznila osobní rysy dosavadního působení v EP, tedy snahu o řešení sociálních otázek v nejširších souvislostech. Sociální demokrat naproti ní mlčel, protože vlastní sociální otázky si už zřejmě vyřešil.

Moc toho neřekl ani jindy rezolutní moderátor.

 Bylo to evidentní zabodování Jany Bobošíkové a vítězství o délku dvou hlav, Falbrovy a Šimůnkovy.

Lepší plakát jí nikdo nemůže vyvěstit a spotů už netřeba.

Jan Dvořák