Bylo to včera velmi poučné v INTERVIEW ČT24 slyšet z úst někdejšího vězně z Osvětimi, českého profesora Felixe Kolmera, svědectví o hrůzách nacismu praktikovaných pod cynickým krytím osvobozující práce.
Během půlhodiny si divák mohl udělat aspoň letmou představu o tom, jak nelidské poměry tam panovaly a jakých zvěrstev byli dozorci z řad SS schopni.
Byli mezi nimi i umírněnější, kterým zbyla ještě aspoň špetka soucitu? I taková otázka padla. A velmi zajímavá pak byla odpověď.
Ano, byli v Osvětimi jak fanatičtí dozorci bez slitování, tak rovněž ti mírnější.
K těm druhým podle profesora Kolmera patřili, ač je to málem k nevíře, především rodilí Němci.
Bestie se rekrutovaly z Ukrajinců, Rakušanů a z nacistů z Pobaltí, tedy z regionů neblaze proslulých antisemitismem, kde se s vlastní židovskou komunitou „vyrovnali“ buď ještě před anexí wehrmachtem, nebo v těsné součinnosti s ním poté.
Osobně jsem to takhle naplno a bez snahy o evropskou korektnost slyšel až včera.
I když od těch hrůz už uplynulo sedmdesát let, a generalizovat viny je ošidné, měl by se člověk občas zamyslet nad věrohodností různých vyhlášení, která zaznívají právě z regiónů, které kdysi do Osvětimi k likvidaci lidí „dodaly“ zrůdy, jež přeživší děsí ve snech ještě dnes .
(Celé interview z d e )
