Obama - hit televizí

Takových týdnů pro média, jako byl tenhle, příliš nebývá: sestavování vlády, jednání sněmovny, summity a k tomu ještě návštěva mimořádné důležitosti. Pro workholiky velká radost, pro „provozní“ většinu starost a vyčerpávající záležitost.

Elektronická média, která jsou nejpřitažlivější právě pro schopnost události zprostředkovat on-line, jí navíc vnímala jako souboj kdo lépe obstojí, a to bez ohledu na obvyklou cílovou skupinu svých diváků. Mít „živáč“ – tedy přímý přenos, ať z programu ustoupí  cokoli, je otázkou prestiže.

S návštěvou amerického prezidenta si televize počínaly právě tak. Stejně jako novoroční projev tuzemské hlavy státu svorně vysílají veřejnoprávní televize se dvěma komerčními, tak v sobotu a v neděli Čeká televize, Nova i Z1 nabízely totéž téma – Obama - v různém formálním zpracování i v rozdílné délce.

Zdá se, že český televizní divák, který na dálkovém ovládání nemá navolený jeden kanál nastálo, měl možnost skutečného výběru ze tří stanic, ve světě nic neobvyklého. A když nebyl spokojen, třeba s komentováním, protože základní obraz nabízela ČT prostřednictvím agentury i jiným televizím a ty ho doplňovaly vlastními reportéry z místa, tak mohl přeladit jinam.

Anebo divák z rodu skalních přeladit ani nemusel a díval se dál. Třeba proto, že má rád Moravce, Železného nebo zase Lejpovou, Neumanna či někoho z Novy.

Obamova návštěva tak kromě politického poselství přinesla řadě televizních diváků jako vedlejší efekt příjemnou změnu – uvědomili si možnost širší volby televizí, kde ji můžou sledovat.

Digitalizace totéž nabízí i ve všední den a u všednějších záležitostí než u tohoto hitu první světové třídy.

Jan Dvořák