O věcech, které námi hýbou

Dnes žádné poťouchlé dvojsmyslné litanie, ale jen pár slůvek a obrázků ze skutečného života.

První série je sice lehkým ponorem do pravěku, ale to jen proto, aby dodala puncu hloubce tradičních hodnot, které vzpomněla hlava státu ve sváteční den na pražském hradě. Skromnost a spravedlivé ocenění poměrů v nichž se přes všechny bolístky nacházíme, k nim patří.

Ze soboty na neděli jsme si jistě posunuli chronometry o hodinku nazpět, i když mnozí – z rozličných důvodů – by uvítali možnost vrátit čas o celé roky i desetiletí, a hned v neděli v poledne tu byl další posun.

Ministr Kalousek sdělil, že naše ekonomika na tom dobře není, což nikoho nepřekvapilo, ale vyjevil též to, že na tom bude ještě hůř, což rovněž nikoho nepřekvapilo kromě jeho. Poté názorně předvedl, jak to s námi jde. Od deseti k pěti. Přičemž o ten posun se starat nemusíme, to obstará Nečasův kabinet, Evropská komise, Amerika – prostě o posunovače nouze není.

A nakonec opravdová aktualita.

Už jste vyměnili?

Nemyslím starou za novou – tedy manželku, ale letní za zimní – tedy nikoli milenku, i když je nejvyšší čas, jako u těch zatracených pneumatik. Jo, kdyby měl člověk jistotu, že Martin a děda Mráz si dají pokoj, tak by se na všechno vykašlal. Jenomže svatý Petr si pojede podle svého, když je bez motivace….

Šťastnou cestu! Hlavně že už se netrápíme nejistotou, že by mohlo být líp.

Jan Dvořák