O puči s rozvahou, prosím – v sázce je náš klidný spánek

Turecko poněkud zkomplikovalo Eurolistům  pondělní vydání. To se bude sice radostí tetelit nad tím, že puč se nezdařil,- jinak by další osud zadržovacích táborů pro imigranty byl ve hvězdách, - ale jak se tvářit na čistky?

Když kritizovat, tak ovšem velmi opatrně, aby se turecký četník angažovaný Evropou na práci s lidmi neurazil, a nenechal je plavat, znovu do Řecka.

Kritika, byť mírná, chtěla by přesto nějaké vyvážení, aby Turecku bylo patrné, že Brusel se umí kriticky podívat i do vlastních řad, když jde o svobody.

Kdyby aspoň ti nadějní Poláci byli důslednější a začali konečně zavírat soudce, dokonce i nejvyššího a ústavního soudu, a také zatýkat jako na běžícím pásu proruské důstojníky -

to by se to vyvažovalo! Ale takhle?

Bude snad lepší hrát mrtvého brouka. A spíš zdůraznit, že my unijní lidé odkojení euroatlantickými hodnotami stojíme, a to neochvějně,  i v této pro Turecko nelehké chvíli za demokraticky zvolenou vládou v čele s prezidentem, a že zemi upřímně přejeme rychlé a důsledné vymýcení pučismu, abychom ji brzy mohli přivítat v naší bruselské rodině.

Počkat : Vymýcení? Tak to snad raději nezmiňovat. V Turecku by si to mohli vyložit, jako že žádáme smrt pro pučisty. To v žádném případě. Nehledě na to, že v civilizovaném Turecku hrdelní trest není.

No, a jestli snad nějakým zákonným opařením exemplární potrestání aktuálně bude možné, tak co s tím naděláme?

"Nemůžeme ignorovat tento požadavek," řekl Turecký prezident Erdogan v reakci na desítky lidí, kteří požadují trest smrti, uvedla agentura Reuters.

Pár desítek nebo stovek životů není zas až tak mnoho proti statisícům neevropanů, které by v případě vměšování mohl Turek na nás poslat.  Že jo.