O čem Babiš a Sobotka sní - i když neradi

Při proslulé střídmosti Andreje Babiše není důvod se domnívat, že své jmenování premiérem bouřlivě oslavoval, ani se o něčem takovém nezmínil. To odcházející premiér byl sdílnější.

Řekl, že rozlučkový mejdan po posledním zasedání vlády nepřichystal.

A proč by taky měl, když pět ministrů z jeho vlády znovu bude v té nejeho? Přičemž on sám o účast ve vládě - při zkušenostech s řízením ministerstev -  jako odborník požádán nebyl . Předpokládanou nestranickost či naopak stranickost by vyřešil vystoupením z ČSSD a případným vstupem do ANO, jak to před léty učinil J. Faltýnek,  pokud by mělo jít o stranického odborníka.

Lze tedy předpokládat, že po středečním večeru měli oba premiéři hlavy čisté, a že je v noci neprobouzely divoké sny, z kterých by je ráno bolela hlava? Kdepak.

Už téměř expremiérovi Sobotkovi se v noci zdálo, že je nad míru špinavý, přestože proti špinavostem a za čistotu už dvacet let v neposkvrněném límečku bojuje.

Kde jsem se tak ušpinil? V havirni jsem přece nikdy nebyl.

Kolega premiér Babiš snívá obyčejně o velkých věcech, a sepsal o tom celý předvolební snář, avšak z noci na dnešek měl sen z jiného soudku – nebyla to vize budoucnosti Česka třicátých let, ale zlý sen, který se může naplnit už do konce roku nebo na Tři krále. Taková účelovka načasovaná k vyslovování ne/důvěry vládě.

-Počkejte, vás já znám, vy jste ten z Ledového království, ten Olaf..

-OLAF ano, ale ne z pohádky, z Bruselu. Půjdete se mnou pane premiére..  

Tak dobré jitro, a hezký den, páni premiéři.