O Bártovi ještě jednou, bez legrace

Člověk si může dělat z celé kauzy srandičky, tak jako třeba párkrát i já, ale když vezme rozum skutečně do hrsti, vyloupne se jádro celé věci.

Problém je v tom, že ministr Bárta prostě nekápnul božskou už hned po zveřejnění prvního setu materiálů v novinách.

Kdyby tenkrát řekl, že v agentuře získali buď zakázku na „oťuknutí“ zastupitelů, na nichž leží stín podezření, že se nechovají tak, jak mají, nebo že si prověřují důvěryhodnost klientů pro budoucí spolupráci (jak uvedl v sobotu), nikdo by se nemohl stavět na zadní. Snad jen pan premiér by musel dusit vztek, že mezi prověřovanými (proč, kvůli čemu?) byla i nynější šéfka stranické kanceláře ODS.

Celá podstata sporu spočívá ve smyslu slov. Je „sledování“ totéž co „prověřování“? To je, oč tu běží.

Bárta dal čestné slovo premiérovi, že jeho firma politiky nesledovala. Tak si to přeberte.

S největší pravděpodobností si ABL tehdy políčila na zlodějiny, kterých se mohli někteří lokální politici podle mínění jiných lokálních politiků dopouštět. Agentura se provinila zřejmě tím, že příliš lezla do zelí policii a státnímu zastupitelství, kterým by v té době ono  zelí  dost možná ani nebylo po chuti.

Ano, ABL jisté politiky (stejně jako jisté lidi jiných profesí) sledovala – nebo dokumentovala, chcete-li. Bylo by dobré to uznat.

A člověk zezdola by si mohl povzdychnout: Aspoň že to dělal (za nás) někdo!

Jan Dvořák